Válka o Ukrajinu v lednu nebude
Situace na východním křídle NATO není určitě optimální a vyžaduje si udržet emoce „na uzdě“. V jejím hodnocení ale nelze vytrhovat jednotlivé segmenty z kontextu situace a opomíjet ty další. Tendence k tomuto stavu byly zřetelné již dlouho. Jen jsme je nechtěly vidět v pravém světle a někdy byly naše kroky málo uvážené. O tom, že Putin nedlouho po svém nástupu deklaroval svůj zámysl obnovit vliv Ruska v hranicích bývalého sovětského impéria jsme věděli. Podle jeho názoru byl rozpad SSSR největší katastrofou dvacátého století. Svoje odhodlání demonstroval už v roce 2008 v krátké válce s Gruzií, kdy Rusko obsadilo Jižní Osetii a v roce 2014 rozehrál dobře známou situaci na východní Ukrajině včetně anexe Krymu. Tendence po znovu rozšíření ruského vlivu byly také dlouho patrné z budování celé sítě zásobování Evropy energetickými surovinami, plynem především. Debaty okolo výstavby plynovodu Nord stream a nyní Nord stream 2 jasně ukazovaly na cíl Ruska zvýšit závislost Evropy na Rusku v této významné části zajištění energetické bezpečnosti. Ačkoli bezpečnostní experti neúnavně upozorňovali na tento nebezpečný trend, politická rozhodnutí založená na zcela evidentně špatných analýzách ruských záměrů v prosazování národních zájmů nás přivedly do současného stavu dramatického zvyšování ceny plynu. Už řadu let je znám trend změny podstaty „Šanghajské organizace pro spolupráci“, která se mění z organizace ekonomické spolupráce na organizaci vojenské spolupráce. Ta byla a je dnes více platformou pro prohlubování vojenské spolupráce mezi Čínou a Ruskem s tendencí skutečného spojenectví obou států. Tuto zásadní změnu nedávno oznámila jak ruská, tak čínská strana. Z celkového pohledu je tento trend nebezpečnější než napětí na východní hranici Ukrajiny. Nezapomeňme na angažovaní se Ruska v Sýrii a jeho návrat do této strategicky významné oblasti a na sbližování Turecka s Ruskem. Sbližování Ruska a Turecka vede k pochybnostech o spolehlivosti Turecka jako partnera v NATO a k oslabování jižního křídla NATO. V Čechách přehlížíme soupeření o vliv v oblasti Severního ledového oceánu jako cestu k ohromným zásobám energetických surovin a možnosti kontrolovat severní komunikační linie které se otevírají následkem globálního oteplování. Situace na polsko-běloruských hranicích je jen „nevýznamná epizoda migrační krize“, kterou sice vyvolal běloruský prezident Lukašenko, ale která zároveň ukázala, jak je Evropa zranitelná, i když se v konci podařilo (doufejme) tuto krizi zvládnout. Celkově Evropa ukazuje svoji slabost a stále značnou závislost na USA v oblasti bezpečnosti. Ale USA, ačkoli jsou Ruskem napadány jako největší viník tohoto napětí, mají svůj největší problém v západní oblasti Tichého oceánu, kde je centrem sporu Jihočínské moře. Oslabování USA tím, že musí věnovat pozornost dvěma od sebe velmi vzdáleným oblastem je dobré jak pro Rusko, tak pro Čínu. Evropa je nejvíce zasažený kontingent pandemií COVID 19 a také mimořádně strádající narušením zásobování z Číny a následným omezováním výroby, zejména v automobilovém průmyslu. Putin v čele vedení Ruska pravděpodobně vyhodnotil, že je doba, kdy lze posílit pozici Ruska a proto nejdříve pohybem vojsk v západní části Ruska, již poněkolikáté v tomto roce vyděsil Evropu a státy východní Evropy především. Vyprovokoval představitele Ukrajiny nejenom k zbytečně kategorickým výrokům, ale i posilování armády a k vojenským akcím. Mimo jiné už toto výrazně vyčerpává Ukrajinu, která potřebuje naopak klid pro budování své společnosti. Jakákoli chyba ukrajinského vedení na východní Ukrajině může vést k opakování scénáře z Gruzie v roce 2008. V požadavcích, které Putin vznesl na adresu NATO je řada požadavků, které jsou značně přehnané. Je zřejmé, že jádrem je striktní požadavek na zastavení rozšiřování NATO dále na východ, což v zásadě znamená zastavit proces sbližování Ukrajiny a Gruzie s NATO. Druhým zásadním požadavkem je zastavit rozmisťování prostředků americké protiraketové obrany, která by mohla výrazně omezit schopnosti Ruska vybalancovat deficit kvality ruské armády v porovnání s armádou USA, zejména pak jeho jaderných kapacit. Rusko považuje prostředky protiraketové obrany za schopné vypouštět i rakety s plochou dráhou střely, což by přímo ohrožovalo značnou část území Ruska včetně Moskvy.
Řada dalších požadavků je méně významných a mohou být tématem pro debatu v rámci vyjednávání o bezpečnostních zárukách, které Rusko požaduje. Ale akceptováním Ruských požadavků tak jak jsou formulovány, by v zásadě znamenalo legalizaci ruského vlivu nejméně v hranicích bývalého Sovětského svazu. Putinovi určitě jde o jednání, ale v pozici, která by byla mnohem silnější než v minulosti. Demonstrace síly několika vševojskových divizí je pozadím, na kterém se má celá „ruská ruleta“ odehrát. Pojem „ruská ruleta“ není zase tak mimo realitu. Rusko určitě v lednu masivně nezaútočí na Ukrajinu jak to někteří politici, ale i vojáci předávají do sdělovacích prostředků. K takovým tvrzením chybí řada dalších nutných zjištění. K „masivnímu“ útoku na Ukrajinu by muselo již dnes Rusko provést řadu opatření, která by bylo možné ověřit běžnými zpravodajskými postupy. Pokud si ovšem sami některé informace nevymýšlíme nebo nepřeháníme. Například už dnes by musely být předsunovány zásoby potřebné pro vedení delší operace takového množství vojska. Již dnes by určitě neunikla pozornosti veřejnosti příprava teritoria, které by bylo ovlivněno bojovou činností v přilehlých oblastech. To se nedá provést během několika týdnů. Určitě by již probíhala intenzivní dezinformační kampaň na území Ukrajiny, a také působení na vlastní - ruské obyvatelstvo. Velmi pravděpodobně by docházelo k pokusům o radikalizaci ruských menšin ve státech, které byly dříve součástí SSSR. Dosavadní kampaň takové intenzity nedosahuje. Rozsáhlé bojové nasazení by vyžadovalo následné doplňování vojsk o zraněné a zabité vojáky. Příprava k mobilizaci části mužské populace by určitě vyvolala odezvu v ruské společnosti. Nic není známo o přípravě ruského zdravotnictví na příjem velkého množství zraněných vojáků. Již dnes by Rusko vytvářelo zvýšené zásoby pohonných hmot, jinými slovy, nedostatek zásobování Evropy ropou by byl výraznější než problém v zásobování plynem. Našel bych další projevy přípravy na válku s Ukrajinou, která by byla poměrně vleklá, i když ruský ministr zahraničí Lavrov vyhrožoval, že pokus Ukrajiny vojensky zasáhnout v oblasti separatistických republik by znamenal zničení Ukrajiny. Je tedy potřebné využít ruského seznamu požadavků k zahájení rozhovorů, při dodržení i našich “červených linií”, podobně, jako to avizuje Putin. Ale dokud se jedná, neválčí se. Ostatně USA tímto směrem postupují. Jiný problém jsou zmíněné separatistické republiky a vztah Ukrajiny na jedné straně, na straně druhé Ruska. V tomto případě by ale pravděpodobně Rusko použilo podobný scénář jako v roce 2014 a dalších letech. Informace ruských představitelů o zjištění, že se Ukrajina chystá k použití chemických zbraní jsou až příliš podobné tomu, co známe z bojů v Sýrii. Je ale skutečnost, že tento region Ukrajiny je naším slabým místem a další destabilizací východu Ukrajiny by byla Ukrajina citelně zasažena. K tomu směřuje i dezinformační kampaň, kterou Rusko proti Ukrajině vede. Nedá se ale říct, že by Ukrajina byla stranou sporu bez chyb. Když nic jiného, prezident Volodymyr Zelenskyj „strategickou komunikaci“ nezvládá.
V závěru: dnes Putin sleduje cíl jednat a v duchu velmi složitého globálního bezpečnostního prostředí, za demonstrování vojenských schopností doufá v dosažení mnohem lepšího výsledku v jednání s NATO a USA než fiasko, která zažil prezident Gorbačov. Ale právě pro složitost situace a za harašení velkého počtu zbraní, chyba na obou stranách může vést ke katastrofě. Snad ale ještě ne dnes. Kdysi generálové obou znepřátelených táborů – NATO a Varšavské smlouvy takové krize zvládli, a to v době studené války, proč by se tato situace nedala zvládnout i dnes. ?Věřme, že vyjednávací týmy USA a Ruska najdou oboustranně schůdné řešení.
Jiří Šedivý
Ukrajinu pravděpodobně čeká další zklamání z neúspěchu na bojišti
Není to tak dlouho, co drtivá většina analytiků předpovídala kolaps ruské obrany a spektakulární vítězství ukrajinských vojsk v nejdříve jarní ofenzívě 2023, a pak když nezačala brzy na jaře, letní ofenzívě. Opak se stal pravdou.
Jiří Šedivý
Ukrajinci se nesmí držet sovětské doktríny, jinak bude vítězství velmi bolestné
Od konce minulého roku probíhá diskuse o tom, kdy a jak bude účinná jarní ukrajinská ofenzíva. Až nelogicky optimistické názory deformovaly skutečný obraz stavu ukrajinských vojsk k takové ofenzívě připravených.
Jiří Šedivý
Příliš výbušná krize na běloruských hranicích
Krize na východním křídle Severoatlantické aliance se dostala do nové fáze. Se zneužitím migrantů si zatím neumíme efektivně poradit.
Jiří Šedivý
Tálibán nám vystavil vysvědčení o naší „práci“ v Afghánistánu (2. část)
„Úprk US Army z Afghánistánu“ jsou časté titulky, především sdělovacích prostředků, které moc nefandí USA nebo obecně NATO.
Jiří Šedivý
Kdo je vlastně překvapen z odchodu našich vojsk z Afghánistánu (1.část)
Kdo je vlastně překvapen z odchodu našich vojsk z Afghánistánu a proč není Afghánistán schopen zastavit ofenzívu Tálibánu?
Jiří Šedivý
Třetí světová válka za dveřmi?
Současné i budoucí konfliktní linie hrozí přerůst ve významný ozbrojený konflikt. Právě v kontextu těchto hrozeb potřebujeme silnou a moderní armádu, která je schopná fungovat doma i v zahraničí.
Jiří Šedivý
Je povinností a výsostním právem státu postarat se o své občany.
Je povinností a výsostním právem státu postarat se o své občany. Neschopnost řešit krizi ohrožuje prestiž ČR a naše postavení v mezinárodní politice.
Jiří Šedivý
Výsledek války s koronavirem závisí na vaší vůli
Pro zvládání krize je vedle efektivních organizačních opatření nezbytné dosáhnout porozumění občany o účelnosti a nezbytnosti často nepopulárních kroků. Mělo by se vedení státu zaměřit na "vědomí občanů"?
Jiří Šedivý
Naši „koronaviroví generálové“ vedou minulou válku
Nejenom Česká republika, ale pravděpodobně většina evropských států nebyla na pandemii koronaviru takového rozsahu připravena.
Jiří Šedivý
Armáda nesmí být po krizi koronaviru oslabena
Armáda České republiky by neměla z krize vyjít oslabená. Každá hluboká mezinárodní krize přináší napětí a konflikty kdy se překreslují sféry vlivu.
Jiří Šedivý
Jedna bitva válku nevyhrává - řídit stát vyžaduje rozumět strategii
Česká republika, podobně jako většina post socialistických států, mimo Polska si stále nese deficit schopnosti strategického přístupu k řešení nadnárodních a základních národních témat.
Jiří Šedivý
Armáda musí přehodnotit své plány, ale její rozpočet se nesmí stát trhacím kalendářem
Bezpečnostní experti ve většině západních států, včetně bezpečnostní komunity v České republice upozorňují na to, že po krizi koronaviru, nehledě na to jak bude dlouhá, se bude měnit svět. Vlastně už teď ke změnám dochází.
Jiří Šedivý
Na pandemii jsme se nepřipravili, na pokrizové období se připravit musíme.
Téměř celý svět se potýká s „koronavirem“ a krizí z jeho šíření. Následky se zdají být fatální, ale pro různé oblasti světa a různé státy s rozdílnými důsledky. Pandemie je něco, co bylo možné předpokládat.
Jiří Šedivý
Cvičení NATO „Trident Juncture“ v Norsku je součástí mnohem komplexnějšího problému
Od 25. října do 7. listopadu proběhne snad největší cvičení NATO od roku 2002. Rusko považuje toto cvičení za projev proti ruských nálad a pro Rusko za nebezpečné. Je ovšem nutné se na tento okamžik dívat komplexněji.
Jiří Šedivý
Téze - Třetí manévrující prvek – výsadková brigáda
Sen o výsadkovém pluku a také „otec“ založení a výstavby 4.brn měl po roce 1990 generál Karel Kuba. Jako starý výsadkář chtěl výsadkové vojsko obnovit do podoby 22.vb před rokem 1969.
Jiří Šedivý
Téze: použití Armády České republiky
Je navýsost politickým rozhodnutím, jak bude ČR prosazovat a hájit své národní zájmy a jakou roli v tomto schématu bude hrát armáda.
Jiří Šedivý
Téze: Generální štáb AČR
Nově ustanovený Náčelník Generálního štábu do funkce gen.por.Opata deklaroval několik svých priorit pro své funkční období počínající dnem 1. května 2018. Většina z nich se týká organizačních záležitostí.
Jiří Šedivý
Až přijde chemický útok, měli bychom být připraveni
Každá hrozba má svůj vývoj. Neměli bychom tedy hrozbu chemického útoku přeceňovat, ale také nepodcenit.
Jiří Šedivý
Rozpadá se NATO?
V posledních letech prochází Turecko vývojem, který není optimistický. Několik posledních let se zřejmé, že se vývoj Turecka odvíjí jiným směrem, než v členských státech NATO. Turecko je důležitý člen NATO.
Jiří Šedivý
Ministr obrany M. Stropnický podepsal smlouvu o společném výcviku 4.brn a 10.od (BW)
Současné interpretace společných výcvikových aktivit 4.brn a 10. od (BW) jsou zároveň přehledem nejasnosti o strukturách NATO a úmyslně nesprávně interpretovaných informací o přičlenění 4.brn k 10. od (BW).
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 57
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3371x