Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovensko nad ČR nebo Gripeny?

12. 10. 2012 12:00:00
V době řady skandálů a důležitých událostí, které přehluší ostatní méně významné, probíhá další kolo jednání mezi Českou republikou a Švédskem o pronájmu nadzvukových letadel Gripen pro střežení svého vzdušného prostoru. Je evidentní, že Česká republika dosud nenašla vhodné řešení jak pokračovat v zajištění vzdušného prostoru nadzvukovým letectvem, nebo jinými prostředky. Jednání se Švédskem je stále bez odpovídajícího výsledku a navržená cena spolu se službami od společnosti SAAB není podle představ rezortu MO, ani vlády ČR. Čas ukončení nájmu letadel se ovšem neúprosně blíží a téměř vylučuje komfortní řešení, které by dávalo prostor pro optimální řešení. Mimo jiné, již před několika lety váhavost ministerstva obrany byla terčem kritiky zbrojních expertů, kteří před touto situací varovali.

Z nedostatku jiného řešení se v poslední době opět dostává do popředí debata o možném zajištění českého vzdušného prostoru slovenským letectvem.

Je ovšem nutné upozornit na některé problémy, které tento záměr ztěžují, podle mého názoru až do úrovně nerealizovatelnosti.

Projekt „společné nebe“ není nic nového. Již v letech 2000-2002 byl předložen návrh pro zajištění vzdušného prostoru jak českého tak slovenského, společným systémem protivzdušné obrany. První návrh nebyl akceptován Ministerstvem obrany SR pro neujasněnost jak bude v době plného členství Slovensko do protivzdušné obrany zapojeno. Ve skutečnosti se více jednalo o politické argumenty, než odborné. Druhý pokus učinil ministr Tvrdík v době Pražského summitu v roce 2002 a opět to nedopadlo dobře. Od té doby se čas od času více ve významu politickém tato idea objeví ve vzájemně projednávaných tématech.

Je ovšem nutné upozornit na některá úskalí, která by realizaci významně ztížila.

Předně je to vzdálenost slovenské základny vzdušných sil od možného prostotu, který by měl být střežen. Vzhledem k rozloze České republiky a předpokládanému umístění zasahujících letadel, je z časového hlediska složité provést zásah proti rychle letícímu letadlu nad centrální částí Čech a v západní části Čech je úspěšný zásah téměř vyloučen. Jediným vhodným řešením je rozmístit část letadel na území ČR.

Není žádným tajemstvím, že nekompatibilita letadel obou států z logistického hlediska neumožňuje dlouhodobý pobyt na letišti mimo jejich mateřskou základnu, a to především slovenských migů. Když odhlédneme od probleskujících zpráv o malém počtu letuschopných stíhačů MiG 29 slovenského letectva, i tak by bylo pravděpodobně velmi nákladné zvýšit počet provozuschopných letadel v pohotovostním režimu a připravit k nim odpovídající druhou jednotku logistiky určenou na letiště do Čech. Obecně známá nákladnost provozu letadel MiG 29 by pravděpodobně nedovolila Slovensku dlouhodobě financovat tuto misi a nutně by se jí musela účastnit i ČR. Tedy žádná velká úspora financí se nedá předpokládat.

Smysl by byl nalezen, kdyby měla ČR a SR společnou platformu, tedy buď letadla Gripen, nebo MiG 29. Oboje je historicky dáno a jeden ze států by se musel vzdát své technologie. Protože je nepochybně technologie MiG 29 (v provedení ASR) na nižší úrovni, než moderní Gripeny, přirozeně každý předpokládá, že by se měla sjednotit technika na letadlu Gripen.

Dovolím si vyjádřit názor, že zajištění českého vzdušného prostoru slovenskými Migy je více politický postoj a nátlak na švédské vyjednavače, než reálné řešení.

Je pochopitelně otázkou, jak dopadne vyjednávání se Švédy. Podle vyjádření vedení rezortu obrany, po uplynutí rozhodné doby pro vyjednávání o prodloužení zápůjčky letadel Gripen a při případné nedohodě by mohlo být vypsáno otevřené výběrové řízení na náhradu za letadla Gripen. V takovém případě by se pozice obou států, tedy České republiky a Slovenska téměř vyrovnaly a bylo by možné realizovat společné výběrové řízení, jehož motiv by nebylo jen pořízení společného nadzvukového letadla, ale i společné provozování, což by následně mohlo ušetřit další náklady na obě armády. Situace je ovšem komplikovanější. Předně jednání ještě neskončilo a mimo ceny se zaseklo i na době budoucího pronájmu. Oproti českému návrhu na prodloužení doby jen o několik let, Švédsko trvá na 10 letém období. Je to logické i z hlediska budoucích investic, které navrhuje provést na letadlech, které budou (v případě že se obě strany dohodnou) provedeny. Pro stabilitu českého letectva je délka případného nájmu poměrně důležitá a chápu letce, že preferují 10 leté období dalšího nájmu. Problém vypsání výběrového řízení se netýká jen vlastního procesu výběru, ale v současné době i toho, co je „na trhu“. Nepředpokládám, že bychom kupovali ruská, čínská či indická nadzvuková letadla, tedy že budeme vybírat mezi výrobci v USA nebo EU. Pak je ovšem nutné s ohledem na naše finanční možnosti vyloučit taková letadla jako jsou Eurofighter (EU), F 18 (USA) či Rafel (Francie). Zůstávají F 16 (USA), jejichž výroba končí, F 35 (USA), jejichž výroba začíná, ale cenově budou rovněž nedostupné a zase Gripen (Švédsko). Z uvedených letadel cenově přijatelný, pro potřeby ČR, tedy k obraně vlastního vzdušného prostoru postačující a pořád s perspektivou dalšího zdokonalování v příštích letech jsou v této situaci letadla F16 a Gripen, přičemž za této situace švédský Gripen jasně vede.

Mnoho možností tedy nemáme a je nutné vyjednávat sice tvrdě, ale s vědomím toho, že jsme se sami dostali do značně nevýhodné situace a že optimální východisko asi nenajdeme. Pokud nebude možná dohoda se švédskými partnery, je nezbytně nutné v co nejkratší době (téměř okamžitě) vypsat výběrové řízení s tím vědomím, že se můžeme „obloukem“ vrátit tam, kde jsme začali. Pokud ovšem najdeme oboustranně výhodné řešení založené na „dobré ceně“, pro stabilitu letectva AČR by bylo vhodné pokračovat v pronájmu letadel Gripen, ale v co nejdelším období, tedy navrhovaném 10ti letém horizontu. Výhodnost by byla umocněna, kdyby se někteří naši partneři připojili k ČR – tedy Slovensko (kdyby opustilo Mig29), Chorvatsko, Maďarsko a možná nově i Rakousko (kdyby změnilo názor na používaný typ letadel pod tlakem nákladů na Eurofightery). Vytvoření takovéto zóny „Gripen „ by při koordinovaném postupu mohlo přinést řadu výhod, včetně finančních slev od dodavatele.

Autor: Jiří Šedivý | pátek 12.10.2012 12:00 | karma článku: 30.07 | přečteno: 4549x

Další články blogera

Jiří Šedivý

Až přijde chemický útok, měli bychom být připraveni

Každá hrozba má svůj vývoj. Neměli bychom tedy hrozbu chemického útoku přeceňovat, ale také nepodcenit.

29.9.2017 v 8:10 | Karma článku: 23.09 | Přečteno: 1028 | Diskuse

Jiří Šedivý

Rozpadá se NATO?

V posledních letech prochází Turecko vývojem, který není optimistický. Několik posledních let se zřejmé, že se vývoj Turecka odvíjí jiným směrem, než v členských státech NATO. Turecko je důležitý člen NATO.

29.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 104 | Diskuse

Jiří Šedivý

Ministr obrany M. Stropnický podepsal smlouvu o společném výcviku 4.brn a 10.od (BW)

Současné interpretace společných výcvikových aktivit 4.brn a 10. od (BW) jsou zároveň přehledem nejasnosti o strukturách NATO a úmyslně nesprávně interpretovaných informací o přičlenění 4.brn k 10. od (BW).

8.3.2017 v 12:51 | Karma článku: 20.58 | Přečteno: 780 | Diskuse

Jiří Šedivý

I při zvyšování obranných rozpočtů je nutné být rozumný

Severoatlantická aliance od rozpadu Sovětského svazu ztrácela soudržnost. Hlavním, zcela zjevným signálem pro toto tvrzení jsou v posledních letech snižující se obranné rozpočty většiny členských států.

20.2.2017 v 17:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Radost jen tak. Třeba na gumě.

"...tak jsem koupila takovej ten balonek na gumě, pastelky a rumový pralinky, zabalila, odnesla na poštu a snad to vyjde."

19.10.2017 v 13:01 | Karma článku: 20.94 | Přečteno: 438 | Diskuse

Jana Slaninová

Domácí recepis proti bolesti hlavy

Jsou dny, kdy vás bolí hlava. Přes den se na lidi vrhají informace jako hladové lišky na králíčky. A v důsledku se hlava brání bolestí a nebo pnutím. A co ji prostě vypnout? Alespoň na chvíli.

19.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 176 | Diskuse

Bedřich Marjanko

Malé předvolební zamyšlení

Naše vlast opět žije volbami. Politici se navzájem osočují, podávají žaloby, a hlavně slibují vše možné i mnohdy nemožné. I zdejší blogy se většinou zabívají tímto tématem, což pochopitelné. Dovolím si k tomu i já napsat pár řádků

19.10.2017 v 11:01 | Karma článku: 17.92 | Přečteno: 391 | Diskuse

Vladimír Aim

Zase osudová kampaň - a zas mám pocit, že jsem za blbce

Česká volební kampaň je svérázně nudná; opakují se patetické výkřiky o „osudovosti“ (jako vždy), znovu kandidují strany a osoby nehodící se ani na ponocné a opět slyšíme jen o něco o zemských škůdcích a nesvéprávné konkurenci.

19.10.2017 v 10:19 | Karma článku: 14.13 | Přečteno: 306 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak napsat úspěšný blog

Tajemství úspěšnosti blogera tkví ve správném výběru vhodné fotografie. Přiznám se, že na to jsem nepřišla sama, poradila mi to jedna zdejší blogerka. A já blázen myslela, že tu jde především o psaní, asi jsem se mýlila.

19.10.2017 v 9:14 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 342 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3779

Armádní generál v záloze, někdejší náčelník generálního štábu AČR a velitel českého kontingentu IFOR (Bosna a Hercegovina).

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.