Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Povinné odvody aneb kam až může dojít redukování armády

23. 09. 2011 11:55:19
Před nedávnem vzrušila českou veřejnost zpráva o možnosti obnovení odvodů do AČR. Je zřejmé, že zpráva, která byla iniciována nevinným článkem v A-reportu, zastihla jak rezort MO, tak bohužel i politiky značně nepřipravené. A to do té míry, že neznali z velké většiny jinou odpověď než „hloupost, nesmysl“ a podobně. Přitom už dávno měli na toto téma vést diskusi anebo mít v základních rysech jasno již na počátku práce na Bílé knize o obraně.

Jakákoli transformace profesionální armády vedená s cílem ji z různých důvodů výrazně zmenšit a omezit jen na několik klíčových schopností, přináší mnohem větší potřebu najít rychlé a účinné řešení jak omezené armádní kapacity rozšířit. Úplně nesprávný je názor: máme profesionální armádu a proto není důvod mluvit o odvodech. Jenomže problém není v tom, zda bude armáda schopna vyslat několik stovek vojáků do mise v zahraničí, ale jak bude schopna armáda reagovat na situaci ve vyšších stupních ohrožení státu a jak bude schopna vyčlenit odpovídající množství vojáků-bojovníků připravených k činnosti přímo „na bojišti“.

Mluví li ministr obrany ve sdělovacích prostředcích o možnosti redukce armády na 16/6 (16000 vojáků/6000občanských zaměstnanců), je nutné s chladnou hlavou spočítat, kolik je to vlastně lidí, kteří mohou být použiti. Od tohoto počtu je nutné odečíst, při vší úctě, vyšší velitelský sbor pracující na vyšších štábech a nezbytné množství vojáků v zabezpečovacích útvarech zajišťujících chod těchto velitelství. Nelze vyslat pro „boj s povodněmi“ piloty a vojáky pracující na leteckých základnách (možná že jen malou část) nebo lékaře.

Řada vojáků pracuje v nepřetržitých směnách, o nichž nemají mnozí lidé ani představu a existují také funkce v zahraničí, kde naši vojáci plní své povinnosti. Často neuvážená diskuse o pyramidě hodností a funkcí již v minulosti vyhnala z armády schopné důstojníky především vyšších hodností. S tím také odešlo obrovské penzum moderně nazývané „know how“. A průměrně vzdělaný ekonom dovede spočítat, kolik se utratilo peněz na jejich vzdělávání a které nyní bude nutné investovat znova. Jednoduše odpovědět, že konečně vytvoříme pyramidu, a tím zvýšíme počet vojáků v jednotkách, nebude funkční i proto, že se snižuje celkový počet vojáků ve strukturách.

Dnešní zákony a strategické dokumenty přímo požadují, aby se opatření k obraně republiky připravovala s předstihem, například zákon č.222/1999 Sb. "O zajišťování obrany České republiky“.

Armáda má v tomto období jen omezené možnosti. Pro potřebu rychlého doplnění povoláním záloh má k dispozici bývalé vojáky z povolání a aktivní zálohy. Zákon č. 585/2004 Sb., „branný zákon“ mluví o tom, kdy jsou odvody prováděny (mimo jiné neříká, že jindy se nesmí odvádět) a zároveň upřesňuje, za jakých podmínek může být služba v armádě odmítnuta. Už v tom, že při krizových opatřeních armáda povolává jen bývalé vojáky z povolání (kteří třeba sloužili jen velmi omezenou dobu) nebo aktivní zálohy, je nespravedlnost zvýhodňující ty, kteří ještě odvedeni nebyli.

Armádní plánovači pravděpodobně vidí narůstající problém v několika rovinách. Tou první je snižování počtu vojáků v záloze. Nejenom že stárnou a postupně jsou vyřazováni z armádní evidence, ale také protože ve vyšším věku ztrácí řada z nich zdravotní způsobilost. Druhá je dána tím, že profesionální armáda je čím dál tím menší a tedy „neprodukuje“ tolik záložáků, kolik se předpokládalo. Protože reforma z roku 2002 nevěnovala pozornost kvalitnímu kariérnímu řádu pohyb na funkcích v armádě je nerovnoměrný s výraznou tendencí setrvávat v armádě i na poměrně nízkých funkcích a tedy opět snížení počtu vojáků, kteří by za normálních okolností byli již na vyšší pozici anebo několik let v záloze (čímž by se rozšiřovala základna povolatelných při narůstající krizi). Tento jev se prohloubí v příštím období, kdy se začne uplatňovat důchodová reforma a vojáci začnou odcházet do zálohy až ve mnohem vyšším věku než je tomu dnes. Třetím problémem je to, že nepokračoval rozvoj konceptu aktivních záloh, k čemuž se vrací až současná garnitura vedení rezortu MO. Jenom něco málo přes jeden tisíc záložáků je pro armádu málo.

Pokud by ve stále složitějším bezpečnostním prostředí, krizi jakéhokoli původu mělo být zmobilizováno a do armády zařazeno větší množství lidí, hrozí zejména počáteční období velkou improvizací. Podle zákona č. 585/2004 SB., „branný zákon“ by byly odvody zahájeny až po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V této době již zpravidla přechází státní správa na jiný způsob řízení a i vlivem narůstající krizové situace by nutně docházelo k narušení její činnosti. Tedy vlastní povolání k odvodu by bylo pravděpodobně ovlivněno velkou absencí nezastižených povolávaných.

Při současném dnešním zdravotním stavu mladé mužské populace se dá předpokládat, že i poměrně velký počet povolaných by nebyl ze zdravotních důvodů odveden, i když platí mírnější normy. V neposlední řadě má každý povolanec právo odepřít službu v armádě z důvodů svého svědomí nebo náboženského vyznání. Česká poměrně pacifisticky zaměřená společnost by velmi pravděpodobně „vygenerovala“ poměrně hodně takových jedinců. Určitá část z nich pracuje ve státní správě, firmách nebo provozech, ze kterých se do armády neodvádí. Ale ani o těchto lidech nemá armáda přesné informace.

Pokud by bylo nutné jednat rychle, bez časové zálohy (a to velmi pravděpodobně), následky by byly nepříznivě ovlivněny tímto počátečním stavem, nástup do základního výcviku by se opožďoval, jednotky a útvary by začínaly své nasazení v nedoplněném stavu a nestmelené. To by nutně přinášelo nízkou efektivnost, možná i velké procento ztrát na lidských životech a materiálu.

Uvažování vojenských expertů je založena na úmyslu vyhnout se tomuto období a odvody posunout před dnes zákonem stanovený termín. Nic jiného než provést administrativní úkon, což snad pro mladou mužskou generaci není žádná velká oběť, tím spíš, že by se jednalo jen o několik hodin mezi odjezdem u domova a návratem zpět.

Jenomže nikdo z odsuzujících politiků se před svojí zdrcující odpovědí nezeptal, proč se tímto problémem armáda zaobírá. V očích některých poslanců se dokonce zračil strach, že by mohli být také povoláni. Tito politici ovšem ve svém důsledku již dnes vytváří potenciálně složitou situaci tím, že se vyhýbají práci na přípravě společnosti na dobu, kdy to bude nejvíce potřebovat a zároveň převzít odpovědnost za nepopulární rozhodnutí. Současný překotný vývoj v severní Africe, evidentně nepříznivý vývoj ve vztazích mezi Tureckem a Izraelem a zřejmě i neúspěch v Afghánistánu by měl být zdrojem značných obav nejenom u našich odpovědnějších spojenců, ale i u nás .

Autor: Jiří Šedivý | pátek 23.9.2011 11:55 | karma článku: 34.53 | přečteno: 4448x

Další články blogera

Jiří Šedivý

Až přijde chemický útok, měli bychom být připraveni

Každá hrozba má svůj vývoj. Neměli bychom tedy hrozbu chemického útoku přeceňovat, ale také nepodcenit.

29.9.2017 v 8:10 | Karma článku: 23.09 | Přečteno: 1028 | Diskuse

Jiří Šedivý

Rozpadá se NATO?

V posledních letech prochází Turecko vývojem, který není optimistický. Několik posledních let se zřejmé, že se vývoj Turecka odvíjí jiným směrem, než v členských státech NATO. Turecko je důležitý člen NATO.

29.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 104 | Diskuse

Jiří Šedivý

Ministr obrany M. Stropnický podepsal smlouvu o společném výcviku 4.brn a 10.od (BW)

Současné interpretace společných výcvikových aktivit 4.brn a 10. od (BW) jsou zároveň přehledem nejasnosti o strukturách NATO a úmyslně nesprávně interpretovaných informací o přičlenění 4.brn k 10. od (BW).

8.3.2017 v 12:51 | Karma článku: 20.58 | Přečteno: 780 | Diskuse

Jiří Šedivý

I při zvyšování obranných rozpočtů je nutné být rozumný

Severoatlantická aliance od rozpadu Sovětského svazu ztrácela soudržnost. Hlavním, zcela zjevným signálem pro toto tvrzení jsou v posledních letech snižující se obranné rozpočty většiny členských států.

20.2.2017 v 17:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Radost jen tak. Třeba na gumě.

"...tak jsem koupila takovej ten balonek na gumě, pastelky a rumový pralinky, zabalila, odnesla na poštu a snad to vyjde."

19.10.2017 v 13:01 | Karma článku: 20.94 | Přečteno: 438 | Diskuse

Jana Slaninová

Domácí recepis proti bolesti hlavy

Jsou dny, kdy vás bolí hlava. Přes den se na lidi vrhají informace jako hladové lišky na králíčky. A v důsledku se hlava brání bolestí a nebo pnutím. A co ji prostě vypnout? Alespoň na chvíli.

19.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 176 | Diskuse

Bedřich Marjanko

Malé předvolební zamyšlení

Naše vlast opět žije volbami. Politici se navzájem osočují, podávají žaloby, a hlavně slibují vše možné i mnohdy nemožné. I zdejší blogy se většinou zabívají tímto tématem, což pochopitelné. Dovolím si k tomu i já napsat pár řádků

19.10.2017 v 11:01 | Karma článku: 17.92 | Přečteno: 391 | Diskuse

Vladimír Aim

Zase osudová kampaň - a zas mám pocit, že jsem za blbce

Česká volební kampaň je svérázně nudná; opakují se patetické výkřiky o „osudovosti“ (jako vždy), znovu kandidují strany a osoby nehodící se ani na ponocné a opět slyšíme jen o něco o zemských škůdcích a nesvéprávné konkurenci.

19.10.2017 v 10:19 | Karma článku: 14.13 | Přečteno: 306 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak napsat úspěšný blog

Tajemství úspěšnosti blogera tkví ve správném výběru vhodné fotografie. Přiznám se, že na to jsem nepřišla sama, poradila mi to jedna zdejší blogerka. A já blázen myslela, že tu jde především o psaní, asi jsem se mýlila.

19.10.2017 v 9:14 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 342 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3779

Armádní generál v záloze, někdejší náčelník generálního štábu AČR a velitel českého kontingentu IFOR (Bosna a Hercegovina).

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.