15.výročí vstupu do NATO není jen přehled úspěchů

12. 03. 2014 15:00:45
12.března tohoto roku (2014) si připomínáme 15. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Je to i příležitost se ohlédnout za těmito lety a pokud je to možné i objektivně zhodnotit co se podařilo a co je stále úkolem, který by měl být poctivě splněn. Hodnocení podle mého názoru vůbec není jen pozitivním výčtem úspěchů. Máme za sebou i mnoho nedodělků, do kterých se nám moc nechce.

Bezesporu, vstup do Severoatlantické aliance byl zásadním krokem, který zakončil období tápání a nejistot, které trápily Českou republiku bezprostředně po revoluci v roce 1989. Nejasné zapojení České republiky do bezpečnostních struktur v počátku devadesátých let minulého století bylo velkým problémem nejenom pro Českou republiku, ale i pro ostatní post socialistické státy ve Střední Evropě. Rozpadající se Sovětský svaz a válka na Balkáně nutily nejenom nás k rychlému a efektivnímu řešení. Tím spíš, že rozdělení Československa neposílilo naše (České postavení) ale právě naopak oslabilo, i když řada formálních hodnocení mluvila o opaku. Přizvání České republiky spolu s Polskem a Maďarskem ke vstupu do NATO na summitu v Madridu 1997 bylo tím nejoptimističtějším a zároveň nejoptimálnějším řešením.

Následující dva roky nebyly vůbec jednoduché a ani zdaleka se netýkaly jen armády, jak se v počátku mnohým zdálo. Splnit minimální vojenské požadavky bylo sice důležité, nicméně mělo dojít k přípravě celé společnosti a to především v té nejvyšší politické úrovni. Celé období naší přípravy a následných několik let bylo poznamenáno velkou pozorností všech vrstev společnosti k oblasti bezpečnosti, velkými ideály, ale i nic neříkajícími proklamacemi a závazky, jak se později ukázalo, od kterých jsme velmi rychle ustoupili.

Schválili jsme „Národní obrannou strategii“ (usnesení č. 177 z 26. března 1997) a „Záměr koncepce výstavby AČR do roku 2000 s výhledem do roku 2005“ (usnesení č. 178 z 26. března 1997), dokumenty, které byly podkladem pro zahájení skutečně cílené přípravy České republiky na naše nadcházející členství v NATO. Rozhodující byl ovšem přijatý ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a další návazné zákony branné legislativy které vytvořily jasný rámec našeho dalšího snažení. Tím ovšem končí stabilita, kterou jsme od našeho vstupu do NATO očekávali. Následná „Koncepce výstavby AČR do roku 2000 s výhledem do roku 2005“, kterou vzala na vědomí vláda dne 29. června 1998 byla jen začátkem řady reforem, koncepcí a vizí, které provází armádu do současné doby a ve svých důsledcích spíš degradují schopnosti armády na místo toho, aby je zvyšovaly, I když záměr je vždy chvályhodný. Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky, která byla schválena 13. listopadu 2002, měla být hned počátkem roku následujícího přepracována a tím zahájila následnou řadu několika dalších reformních, koncepčních a transformačních dokumentů.

Zásadním problémem je nestabilita obranného rozpočtu, který od roku 2002, kdy jsme deklarovali svoje odhodlání vyčleňovat 2% HDP na obranné výdaje vykazuje jen snižující tendenci. Od počátku to byl problém, nicméně v prvních letech i přes problémy které byly vyvolány povodněmi se výdaje držely blízko hranice 2%, což zajišťovalo alespoň částečné koncepční kroky ve výstavbě armády. Bohužel se zároveň s tím začal trvalý trend snižování obranného rozpočtu. V roce 2002 jsme vyčlenily 2,23% HDP, o pět let později 1,55% HDP, o deset let později 1,10% HDP a v tomto roce 1,08 %HDP. Tím jsme se jako ČR dostali téměř na samé dno pořadí států Severoatlantické Aliance.

Naše členství v NATO mělo a bezesporu má pozitivní vliv na Českou republiku, stejně jako ČR byla a je přínosem pro Severoatlantickou alianci.

Česká republika se aktivně podílela a podílí se i v současnosti na zahraničních misích NATO a to především v Bosně a Hercegovině a Kosovu a nyní stále v Afghánistánu. Naproti tomu naše působení v Iráku bylo zejména v počátku spojeno s nejasným a pro naše spojence ne úplně srozumitelným postojem k tomuto konfliktu a účasti ČR v něm. Celkově je ale Česká republika aktivní a dovolím si tvrdit že i úspěšným členem NATO při plnění těchto spojeneckých závazků. Nelze nepřipomenout i naše působení k ochraně vzdušného prostoru pobaltských republik.

Zásadním problém ovšem vidím v poklesu zájmu politické reprezentace o otázky bezpečnosti a s tím související záležitosti.

Příkladem je plnění našich závazků, které jsme slavnostně slíbili na Pražském summitu NATO v roce 2002.

Národní závazky ČR v době přihlášení se k iniciativě

I. Obrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným útokům

1. Mobilní biologická jednotka rychlého nasazení (2003)

2. Specializovaná infekční nemocnice (úroveň biologické ochrany 4) (2004)

3. Mobilní analytická laboratoř rychlého nasazení v případě útoků ZHN (2003)

4. Zavedení pozemního průzkumného vozila (2004-2008)

5. Zásoby vakcinačních látek proti biologickým zbraním pro rozmístitelné síly

6. Kolektivní ochrana (do 2005)

II. Zabezpečení převahy ve velení a v komunikačních a informačních systémech

1. Mezinárodní úsilí směřované k vývoji a/nebo získání schopností –

zpravodajská architektura

2. Pasivní sledovací systém VĚRA S/M – rozmístitelný a mobilní systém

elektronického boje a průzkumu

3. Podíl na financování projektu AGS (průběžně do 2010)

4. Mezinárodní úsilí směřované k vývoji a/nebo získání schopností – zlepšení

průzkumných/sledovacích schopností

5. Komunikace na taktické úrovni (TACOM) (2009)

III. Zlepšení interoperability rozvinutých sil a klíčových aspektů bojové efektivnosti

1. Četa dopravní a pořádkové policie

2. Polní zdravotnická zařízení

IV. Zabezpečení rychlého rozmístění a udržení bojových sil

1. Dopravní letouny (2-3) pro přepravu nadměrných nákladů (do 2006)

(v závorkách uvedeny roky kdy měly být závazky splněny)

Z většiny závazků Česká republika postupně ustupovala nebo je jejich plnění silně omezeno, nebo dříve vložené investice do „závazku“ zastarávají a z pozice ustupujeme. Politická reprezentace přeceňuje naše působení v zahraničí a považuje české jednotky , dnes v Afghánistánu či Mali za výkladní skříň armády. Hlavním silám armády – tedy ta která plné své povinnosti v přípravě a výcviku „doma“ je věnována jen malá pozornost. Svědčí o tom relativně velká četnost návštěv politiků u jednotek a útvarů v zahraničí, ale jen velmi sporadický zájem o návštěvy a jednání s vojáky u útvarů v republice. Ve spojení s nepochopením toho, že základem nejsou vojska v zahraničí, ale armáda v ČR, omezováním rozpočtů MO ČR a s tím spojená nestabilita dlouhodobě dochází k nerovnoměrnému rozvoji armády. Armáda při tak malém rozpočtu má neúměrně velké letectvo a v tomto trendu bude pravděpodobně pokračovat. Pokud ano, pak by měla být zhodnocena role všech základních systémů – nadzvukových letadel Gripen, podzvukových L 159 (pokračovat v projektu bitevníků, nebo L 159 využívat jen jako cvičná letadla, a to i s ohledem na nedokonalosti bitevníků a na nově požadované schopnosti letadel Gripen pro použití i proti pozemním cílům.) Je na stole koncepce vrtulníkového letectva se závěrem nákupu nových vrtulníků a dopravního letectva s nelogickým závěrem jakkoli zdůvodněným, koupit další Airbus místo malých letadel k náhradě přesluhujících „Jaků“ a „Challengera”.

Naproti tomu doslova stojí projekty pozemních sil a logistiky. Jen pomalu postupuje přezbrojování ručními zbraněmi, není dokončeno přezbrojení kolovými obrněnými transportéry, přezbrojení pásovými transportéry je odloženo, nebylo ani zahájeno přezbrojení dělostřelectva, ženijního vojska, útvary chemického vojska potřebují komplexní modernizaci, výstrojní sklady zejí prázdnotou. Armádě chybí finance na udržování infrastruktury, dodnes nebyly dokončeny všechny redislokační rozhodnutí, která byla učiněna v reformě z roku 2002. Po určitou dobu byl dokonce zastaven nábor do armády.

Výčet problémů není jednoduchý a bohužel poměrně dlouhý. V dalším plánovacím období bude muset Česká republika informovat partnery v Severoatlantické alianci o snížení svých závazků, které byly v minulých letech deklarovány.

Výčet není příliš optimistický. Armáda se výrazně změnila, ale pracuje ve velmi složitých podmínkách. Vojáci by si zasloužili více pozornosti politiků a měli by se více zabývat základními otázkami bezpečnosti státu. Dějiny se nezastavily rokem 1989, ale „kráčí dál“. V závěru dva citáty z knihy „O válečném umění“ čínského stratéga Mistra Suna:

Nespoléhej že nepřítel nepřijde ale spoléhej na svou připravenost;

Nespoléhej že nepřítel nezaútočí ale spoléhej na svou nenapadnutelnost.

Jsou-li otupeny zbraně, ochabne–li horlivost vojáků

tvé síly vyprchají, prostředky vyschnou

načeš ostatní knížata využijí tvé nouze a povstanou a

ani největší mudrc nenapraví co se už stalo

Autor: Jiří Šedivý | středa 12.3.2014 15:00 | karma článku: 17.23 | přečteno: 692x

Další články blogera

Jiří Šedivý

Ukrajinu pravděpodobně čeká další zklamání z neúspěchu na bojišti

Není to tak dlouho, co drtivá většina analytiků předpovídala kolaps ruské obrany a spektakulární vítězství ukrajinských vojsk v nejdříve jarní ofenzívě 2023, a pak když nezačala brzy na jaře, letní ofenzívě. Opak se stal pravdou.

14.1.2024 v 16:20 | Karma článku: 41.38 | Přečteno: 7983 | Diskuse

Jiří Šedivý

Ukrajinci se nesmí držet sovětské doktríny, jinak bude vítězství velmi bolestné

Od konce minulého roku probíhá diskuse o tom, kdy a jak bude účinná jarní ukrajinská ofenzíva. Až nelogicky optimistické názory deformovaly skutečný obraz stavu ukrajinských vojsk k takové ofenzívě připravených.

25.7.2023 v 12:30 | Karma článku: 26.37 | Přečteno: 1062 | Diskuse

Jiří Šedivý

Válka o Ukrajinu v lednu nebude

Zaručené zprávy z úst některých politiků ale i vojáků o tom, že Rusko v lednu napadne Ukrajinu jsou neuvážené a situaci jen zhoršují. Tím vlastně nahrávají ruskému vládci Putinovi.

25.12.2021 v 9:55 | Karma článku: 27.83 | Přečteno: 1511 | Diskuse

Jiří Šedivý

Příliš výbušná krize na běloruských hranicích

Krize na východním křídle Severoatlantické aliance se dostala do nové fáze. Se zneužitím migrantů si zatím neumíme efektivně poradit.

29.11.2021 v 9:00 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 607 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 27.53 | Přečteno: 440 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 25.96 | Přečteno: 1300 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 15.97 | Přečteno: 446 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 15.28 | Přečteno: 261 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.96 | Přečteno: 680 | Diskuse
Počet článků 57 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3371

Armádní generál v záloze, někdejší náčelník generálního štábu AČR a velitel českého kontingentu IFOR (Bosna a Hercegovina).

Seznam rubrik

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...