Porážka islamistů v Mali je i Český národní zájem
Na problém je potřebné se dívat z mnohem širšího hlediska, než jen jako na misi 50 ti vojáků v dalekém Mali a plnění spojeneckých závazků. Stejně tak byla často zdůvodňována naše účast v Afghánistánu. Vždy platilo, že nejlepší obrana je co nejdále od našich hranic. Bohužel fenomén terorismu se krok za krokem blíží k území Evropy a tedy i k České republice. I když se podařilo eliminovat al Kaidu na území Afghánistánu, nepodařilo se dostatečně výrazně odstranit vliv Talibanu. Radikální islámské organizace postupně destabilizují Pákistán a etablují se i ve vládních institucích ve státech severní Afriky po provedených „revolucích“ Arabského jara a v ostatních státech se o to snaží všemi prostředky. Mimo území Afghánistánu je aktivní i vlastní al-Kaidá, nebo jejích odnože. A to je i problém Alžírska a Mali a dalších Afrických států. Útok odnože al-Kaidy, skupiny Al-Mulasamín na zařízení k těžbě plynu v Alžírsku jako odvetu za aktivity francouzské armády v Mali ukazuje na rozsáhlost problému. Mali samo o sobě není významným ekonomickým hráčem na severozápadě Afriky, může být ale svými podmínkami, a to jak územními, tak i sociálními další základnou pro pokračující existenci radikálních islámských organizací a po vybudování svých základen pro rekrutaci nebo k přesunu z jiných teritorií dalších bojovníků na sever Afriky. Tím se stanou zdrojem přímého vysokého rizika pro samotný region i pro Evropu.
Cílem skupin radikálních islamistů je mnohem širší region, nazývaný SAHEL. Pro většinu oblast Afriky tohoto názvu neznámá. Má ale velký význam. Sahel zahrnuje pás stepí a savan táhnoucích se napříč kontinentem od západu k východu, na území Mauritánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie.
Pokud nebude zastavena destabilizace zmíněných států a Mali by se skutečně stalo „letadlovou lodí“ teroristů, existuje reálné nebezpečí v několika oblastech a které zároveň znamenají i pro Českou republiku vážné nebezpečí.
Mezi ně patří:
1) Po dlouhou dobu trvající proud uprchlíků ze severní Afriky do jižní Evropy, kdy cílové státy imigrantů (např. Francie) jen s obtížemi řeší problémy vzrůstající nespokojenost imigrantů se sociálními podmínkami. To radikalizuje muslimskou část imigrantů a vytváří živnou půdu pro etablování buněk radikálního islámu v Evropě. Teroristické útoky v Evropě nebo pokusy o ně (Španělsko, Velká Británie, Německo, Francie, Bulharsko..) ukazují na tento nebezpečný trend. Ten může být bezesporu nebezpečný i pro Českou republiku. Výstrahou by pro nás měl být teroristický útok v Bulharsku v minulém roce. Čím bude silnější proud uprchlíků z oblastí, kterou by ovládly a terorizovaly radikální islámské skupiny, s tím větší pravděpodobností lze očekávat, že součástí strategie islamistů bude infiltrace do Střední Evropy – České republiky a s tím spojené riziko.
2) Neschopnost vlád států severní Afriky po provedených revolucích „arabského jara“ významně zlepšit podmínky pro vlastní obyvatele a ruku v ruce s tím jdoucí sílící tendence po zavedení práva „Šaría“ v radikálnější podobě. To nevyhnutelně povede k napětí, které již dnes vidíme v Egyptě. Vedle efektu uvedeného v bodě 1) by to zcela určitě znamenalo podobné akce, jaké známe z Nigerie, Libye, či Alžírska, jako je terorizování obyvatelstva a napadání kritické infrastruktury s cílem narušit stabilitu státního zřízení, které není nakloněno požadavkům radikálů. Mimo jiné to ve svých důsledcích znamená vážné narušení těžby ropy a plynu a přepravu energetických surovin do Evropy. Následně pak narušení současných vztahů mezi dodavateli těchto surovin do Evropy s důsledky do finálních cen. Je nepochybné, že by zastavení zásobování Evropy energetickými surovinami z Afriky mělo velmi negativní dopady především v oblasti cen. Protože Česká republika je téměř úplně závislá na dovozu plynu a ropy, stala by se obětí soupeření daleko významnějších hráčů v boji o dostatek surovin s dopady, které lze jen obtížně předvídat. Nenechme se uchlácholit řečmi o tom, že Rusové potřebují Evropu jako svoje odbytiště. To zcela určitě, ale také je zřejmé, že Česká republika není ten, kdo by v Evropě diktoval podmínky, právě naopak. Mimo to, Rusko začíná stále více koketovat s Čínou a propojovat Sibiř s Čínou – tedy přímé napojení plynovody a ropovody s odběry, které budou v budoucnu konkurovat rozsahem zásobování Evropy.
3) Zvýšená migrace obyvatelstva může přinést i jiné problémy. I když je pro řadu českých politiků slovo „globalizace“ jen moderní výraz a bohužel bez obsahu, zasažení České republiky migrační vlnou ze severní Afriky a zmíněného SAHELU může přinést i takové problémy, jako je rozšíření vážných nakažlivých chorob, na které naše populace není připravena, o zdravotnictví nemluvě. Aniž bychom tuto možnost vzali v úvahu, pod tlakem omezeného státního rozpočtu jsme rozhodli o zrušení Centra biologické ochrany (nemocnice Těchonín). Rozšíření vysoce nakažlivé nemoci např. v Praze nebo jiné aglomeraci by mělo nedozírné následky.
Důvody proč nebýt lhostejní k tomu co se děje v severní Africe, v této době v Mali, podle mého názoru existují a je chybou, že nedovedeme definovat národní zájem a otevřeně zdůvodnit, proč chceme vyslat vojáky do Mali a odvoláváme se jen na jakési spojenecké závazky. Stejně tak, jak jsme to dělali v případě vyslání našich vojáků do Afghánistánu. Veřejnost pak nezná skutečné důvody pro řadu politických rozhodnutí. Jen výjimečně se ozvou hlasy upozorňující na nebezpečnost trendů v tomto regionu, jak se zmínili bezpečnostní experti Miloš Balabán nebo Jan Eichler. Z tohoto důvodu by měla být otevřenější i politická reprezentace.
Jiří Šedivý
Ukrajinu pravděpodobně čeká další zklamání z neúspěchu na bojišti
Není to tak dlouho, co drtivá většina analytiků předpovídala kolaps ruské obrany a spektakulární vítězství ukrajinských vojsk v nejdříve jarní ofenzívě 2023, a pak když nezačala brzy na jaře, letní ofenzívě. Opak se stal pravdou.
Jiří Šedivý
Ukrajinci se nesmí držet sovětské doktríny, jinak bude vítězství velmi bolestné
Od konce minulého roku probíhá diskuse o tom, kdy a jak bude účinná jarní ukrajinská ofenzíva. Až nelogicky optimistické názory deformovaly skutečný obraz stavu ukrajinských vojsk k takové ofenzívě připravených.
Jiří Šedivý
Válka o Ukrajinu v lednu nebude
Zaručené zprávy z úst některých politiků ale i vojáků o tom, že Rusko v lednu napadne Ukrajinu jsou neuvážené a situaci jen zhoršují. Tím vlastně nahrávají ruskému vládci Putinovi.
Jiří Šedivý
Příliš výbušná krize na běloruských hranicích
Krize na východním křídle Severoatlantické aliance se dostala do nové fáze. Se zneužitím migrantů si zatím neumíme efektivně poradit.
Jiří Šedivý
Tálibán nám vystavil vysvědčení o naší „práci“ v Afghánistánu (2. část)
„Úprk US Army z Afghánistánu“ jsou časté titulky, především sdělovacích prostředků, které moc nefandí USA nebo obecně NATO.
Jiří Šedivý
Kdo je vlastně překvapen z odchodu našich vojsk z Afghánistánu (1.část)
Kdo je vlastně překvapen z odchodu našich vojsk z Afghánistánu a proč není Afghánistán schopen zastavit ofenzívu Tálibánu?
Jiří Šedivý
Třetí světová válka za dveřmi?
Současné i budoucí konfliktní linie hrozí přerůst ve významný ozbrojený konflikt. Právě v kontextu těchto hrozeb potřebujeme silnou a moderní armádu, která je schopná fungovat doma i v zahraničí.
Jiří Šedivý
Je povinností a výsostním právem státu postarat se o své občany.
Je povinností a výsostním právem státu postarat se o své občany. Neschopnost řešit krizi ohrožuje prestiž ČR a naše postavení v mezinárodní politice.
Jiří Šedivý
Výsledek války s koronavirem závisí na vaší vůli
Pro zvládání krize je vedle efektivních organizačních opatření nezbytné dosáhnout porozumění občany o účelnosti a nezbytnosti často nepopulárních kroků. Mělo by se vedení státu zaměřit na "vědomí občanů"?
Jiří Šedivý
Naši „koronaviroví generálové“ vedou minulou válku
Nejenom Česká republika, ale pravděpodobně většina evropských států nebyla na pandemii koronaviru takového rozsahu připravena.
Jiří Šedivý
Armáda nesmí být po krizi koronaviru oslabena
Armáda České republiky by neměla z krize vyjít oslabená. Každá hluboká mezinárodní krize přináší napětí a konflikty kdy se překreslují sféry vlivu.
Jiří Šedivý
Jedna bitva válku nevyhrává - řídit stát vyžaduje rozumět strategii
Česká republika, podobně jako většina post socialistických států, mimo Polska si stále nese deficit schopnosti strategického přístupu k řešení nadnárodních a základních národních témat.
Jiří Šedivý
Armáda musí přehodnotit své plány, ale její rozpočet se nesmí stát trhacím kalendářem
Bezpečnostní experti ve většině západních států, včetně bezpečnostní komunity v České republice upozorňují na to, že po krizi koronaviru, nehledě na to jak bude dlouhá, se bude měnit svět. Vlastně už teď ke změnám dochází.
Jiří Šedivý
Na pandemii jsme se nepřipravili, na pokrizové období se připravit musíme.
Téměř celý svět se potýká s „koronavirem“ a krizí z jeho šíření. Následky se zdají být fatální, ale pro různé oblasti světa a různé státy s rozdílnými důsledky. Pandemie je něco, co bylo možné předpokládat.
Jiří Šedivý
Cvičení NATO „Trident Juncture“ v Norsku je součástí mnohem komplexnějšího problému
Od 25. října do 7. listopadu proběhne snad největší cvičení NATO od roku 2002. Rusko považuje toto cvičení za projev proti ruských nálad a pro Rusko za nebezpečné. Je ovšem nutné se na tento okamžik dívat komplexněji.
Jiří Šedivý
Téze - Třetí manévrující prvek – výsadková brigáda
Sen o výsadkovém pluku a také „otec“ založení a výstavby 4.brn měl po roce 1990 generál Karel Kuba. Jako starý výsadkář chtěl výsadkové vojsko obnovit do podoby 22.vb před rokem 1969.
Jiří Šedivý
Téze: použití Armády České republiky
Je navýsost politickým rozhodnutím, jak bude ČR prosazovat a hájit své národní zájmy a jakou roli v tomto schématu bude hrát armáda.
Jiří Šedivý
Téze: Generální štáb AČR
Nově ustanovený Náčelník Generálního štábu do funkce gen.por.Opata deklaroval několik svých priorit pro své funkční období počínající dnem 1. května 2018. Většina z nich se týká organizačních záležitostí.
Jiří Šedivý
Až přijde chemický útok, měli bychom být připraveni
Každá hrozba má svůj vývoj. Neměli bychom tedy hrozbu chemického útoku přeceňovat, ale také nepodcenit.
Jiří Šedivý
Rozpadá se NATO?
V posledních letech prochází Turecko vývojem, který není optimistický. Několik posledních let se zřejmé, že se vývoj Turecka odvíjí jiným směrem, než v členských státech NATO. Turecko je důležitý člen NATO.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 57
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3371x