Povinné odvody aneb kam až může dojít redukování armády
Jakákoli transformace profesionální armády vedená s cílem ji z různých důvodů výrazně zmenšit a omezit jen na několik klíčových schopností, přináší mnohem větší potřebu najít rychlé a účinné řešení jak omezené armádní kapacity rozšířit. Úplně nesprávný je názor: máme profesionální armádu a proto není důvod mluvit o odvodech. Jenomže problém není v tom, zda bude armáda schopna vyslat několik stovek vojáků do mise v zahraničí, ale jak bude schopna armáda reagovat na situaci ve vyšších stupních ohrožení státu a jak bude schopna vyčlenit odpovídající množství vojáků-bojovníků připravených k činnosti přímo „na bojišti“.
Mluví li ministr obrany ve sdělovacích prostředcích o možnosti redukce armády na 16/6 (16000 vojáků/6000občanských zaměstnanců), je nutné s chladnou hlavou spočítat, kolik je to vlastně lidí, kteří mohou být použiti. Od tohoto počtu je nutné odečíst, při vší úctě, vyšší velitelský sbor pracující na vyšších štábech a nezbytné množství vojáků v zabezpečovacích útvarech zajišťujících chod těchto velitelství. Nelze vyslat pro „boj s povodněmi“ piloty a vojáky pracující na leteckých základnách (možná že jen malou část) nebo lékaře.
Řada vojáků pracuje v nepřetržitých směnách, o nichž nemají mnozí lidé ani představu a existují také funkce v zahraničí, kde naši vojáci plní své povinnosti. Často neuvážená diskuse o pyramidě hodností a funkcí již v minulosti vyhnala z armády schopné důstojníky především vyšších hodností. S tím také odešlo obrovské penzum moderně nazývané „know how“. A průměrně vzdělaný ekonom dovede spočítat, kolik se utratilo peněz na jejich vzdělávání a které nyní bude nutné investovat znova. Jednoduše odpovědět, že konečně vytvoříme pyramidu, a tím zvýšíme počet vojáků v jednotkách, nebude funkční i proto, že se snižuje celkový počet vojáků ve strukturách.
Dnešní zákony a strategické dokumenty přímo požadují, aby se opatření k obraně republiky připravovala s předstihem, například zákon č.222/1999 Sb. "O zajišťování obrany České republiky“.
Armáda má v tomto období jen omezené možnosti. Pro potřebu rychlého doplnění povoláním záloh má k dispozici bývalé vojáky z povolání a aktivní zálohy. Zákon č. 585/2004 Sb., „branný zákon“ mluví o tom, kdy jsou odvody prováděny (mimo jiné neříká, že jindy se nesmí odvádět) a zároveň upřesňuje, za jakých podmínek může být služba v armádě odmítnuta. Už v tom, že při krizových opatřeních armáda povolává jen bývalé vojáky z povolání (kteří třeba sloužili jen velmi omezenou dobu) nebo aktivní zálohy, je nespravedlnost zvýhodňující ty, kteří ještě odvedeni nebyli.
Armádní plánovači pravděpodobně vidí narůstající problém v několika rovinách. Tou první je snižování počtu vojáků v záloze. Nejenom že stárnou a postupně jsou vyřazováni z armádní evidence, ale také protože ve vyšším věku ztrácí řada z nich zdravotní způsobilost. Druhá je dána tím, že profesionální armáda je čím dál tím menší a tedy „neprodukuje“ tolik záložáků, kolik se předpokládalo. Protože reforma z roku 2002 nevěnovala pozornost kvalitnímu kariérnímu řádu pohyb na funkcích v armádě je nerovnoměrný s výraznou tendencí setrvávat v armádě i na poměrně nízkých funkcích a tedy opět snížení počtu vojáků, kteří by za normálních okolností byli již na vyšší pozici anebo několik let v záloze (čímž by se rozšiřovala základna povolatelných při narůstající krizi). Tento jev se prohloubí v příštím období, kdy se začne uplatňovat důchodová reforma a vojáci začnou odcházet do zálohy až ve mnohem vyšším věku než je tomu dnes. Třetím problémem je to, že nepokračoval rozvoj konceptu aktivních záloh, k čemuž se vrací až současná garnitura vedení rezortu MO. Jenom něco málo přes jeden tisíc záložáků je pro armádu málo.
Pokud by ve stále složitějším bezpečnostním prostředí, krizi jakéhokoli původu mělo být zmobilizováno a do armády zařazeno větší množství lidí, hrozí zejména počáteční období velkou improvizací. Podle zákona č. 585/2004 SB., „branný zákon“ by byly odvody zahájeny až po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V této době již zpravidla přechází státní správa na jiný způsob řízení a i vlivem narůstající krizové situace by nutně docházelo k narušení její činnosti. Tedy vlastní povolání k odvodu by bylo pravděpodobně ovlivněno velkou absencí nezastižených povolávaných.
Při současném dnešním zdravotním stavu mladé mužské populace se dá předpokládat, že i poměrně velký počet povolaných by nebyl ze zdravotních důvodů odveden, i když platí mírnější normy. V neposlední řadě má každý povolanec právo odepřít službu v armádě z důvodů svého svědomí nebo náboženského vyznání. Česká poměrně pacifisticky zaměřená společnost by velmi pravděpodobně „vygenerovala“ poměrně hodně takových jedinců. Určitá část z nich pracuje ve státní správě, firmách nebo provozech, ze kterých se do armády neodvádí. Ale ani o těchto lidech nemá armáda přesné informace.
Pokud by bylo nutné jednat rychle, bez časové zálohy (a to velmi pravděpodobně), následky by byly nepříznivě ovlivněny tímto počátečním stavem, nástup do základního výcviku by se opožďoval, jednotky a útvary by začínaly své nasazení v nedoplněném stavu a nestmelené. To by nutně přinášelo nízkou efektivnost, možná i velké procento ztrát na lidských životech a materiálu.
Uvažování vojenských expertů je založena na úmyslu vyhnout se tomuto období a odvody posunout před dnes zákonem stanovený termín. Nic jiného než provést administrativní úkon, což snad pro mladou mužskou generaci není žádná velká oběť, tím spíš, že by se jednalo jen o několik hodin mezi odjezdem u domova a návratem zpět.
Jenomže nikdo z odsuzujících politiků se před svojí zdrcující odpovědí nezeptal, proč se tímto problémem armáda zaobírá. V očích některých poslanců se dokonce zračil strach, že by mohli být také povoláni. Tito politici ovšem ve svém důsledku již dnes vytváří potenciálně složitou situaci tím, že se vyhýbají práci na přípravě společnosti na dobu, kdy to bude nejvíce potřebovat a zároveň převzít odpovědnost za nepopulární rozhodnutí. Současný překotný vývoj v severní Africe, evidentně nepříznivý vývoj ve vztazích mezi Tureckem a Izraelem a zřejmě i neúspěch v Afghánistánu by měl být zdrojem značných obav nejenom u našich odpovědnějších spojenců, ale i u nás .
Jiří Šedivý
Ukrajinu pravděpodobně čeká další zklamání z neúspěchu na bojišti
Není to tak dlouho, co drtivá většina analytiků předpovídala kolaps ruské obrany a spektakulární vítězství ukrajinských vojsk v nejdříve jarní ofenzívě 2023, a pak když nezačala brzy na jaře, letní ofenzívě. Opak se stal pravdou.
Jiří Šedivý
Ukrajinci se nesmí držet sovětské doktríny, jinak bude vítězství velmi bolestné
Od konce minulého roku probíhá diskuse o tom, kdy a jak bude účinná jarní ukrajinská ofenzíva. Až nelogicky optimistické názory deformovaly skutečný obraz stavu ukrajinských vojsk k takové ofenzívě připravených.
Jiří Šedivý
Válka o Ukrajinu v lednu nebude
Zaručené zprávy z úst některých politiků ale i vojáků o tom, že Rusko v lednu napadne Ukrajinu jsou neuvážené a situaci jen zhoršují. Tím vlastně nahrávají ruskému vládci Putinovi.
Jiří Šedivý
Příliš výbušná krize na běloruských hranicích
Krize na východním křídle Severoatlantické aliance se dostala do nové fáze. Se zneužitím migrantů si zatím neumíme efektivně poradit.
Jiří Šedivý
Tálibán nám vystavil vysvědčení o naší „práci“ v Afghánistánu (2. část)
„Úprk US Army z Afghánistánu“ jsou časté titulky, především sdělovacích prostředků, které moc nefandí USA nebo obecně NATO.
Jiří Šedivý
Kdo je vlastně překvapen z odchodu našich vojsk z Afghánistánu (1.část)
Kdo je vlastně překvapen z odchodu našich vojsk z Afghánistánu a proč není Afghánistán schopen zastavit ofenzívu Tálibánu?
Jiří Šedivý
Třetí světová válka za dveřmi?
Současné i budoucí konfliktní linie hrozí přerůst ve významný ozbrojený konflikt. Právě v kontextu těchto hrozeb potřebujeme silnou a moderní armádu, která je schopná fungovat doma i v zahraničí.
Jiří Šedivý
Je povinností a výsostním právem státu postarat se o své občany.
Je povinností a výsostním právem státu postarat se o své občany. Neschopnost řešit krizi ohrožuje prestiž ČR a naše postavení v mezinárodní politice.
Jiří Šedivý
Výsledek války s koronavirem závisí na vaší vůli
Pro zvládání krize je vedle efektivních organizačních opatření nezbytné dosáhnout porozumění občany o účelnosti a nezbytnosti často nepopulárních kroků. Mělo by se vedení státu zaměřit na "vědomí občanů"?
Jiří Šedivý
Naši „koronaviroví generálové“ vedou minulou válku
Nejenom Česká republika, ale pravděpodobně většina evropských států nebyla na pandemii koronaviru takového rozsahu připravena.
Jiří Šedivý
Armáda nesmí být po krizi koronaviru oslabena
Armáda České republiky by neměla z krize vyjít oslabená. Každá hluboká mezinárodní krize přináší napětí a konflikty kdy se překreslují sféry vlivu.
Jiří Šedivý
Jedna bitva válku nevyhrává - řídit stát vyžaduje rozumět strategii
Česká republika, podobně jako většina post socialistických států, mimo Polska si stále nese deficit schopnosti strategického přístupu k řešení nadnárodních a základních národních témat.
Jiří Šedivý
Armáda musí přehodnotit své plány, ale její rozpočet se nesmí stát trhacím kalendářem
Bezpečnostní experti ve většině západních států, včetně bezpečnostní komunity v České republice upozorňují na to, že po krizi koronaviru, nehledě na to jak bude dlouhá, se bude měnit svět. Vlastně už teď ke změnám dochází.
Jiří Šedivý
Na pandemii jsme se nepřipravili, na pokrizové období se připravit musíme.
Téměř celý svět se potýká s „koronavirem“ a krizí z jeho šíření. Následky se zdají být fatální, ale pro různé oblasti světa a různé státy s rozdílnými důsledky. Pandemie je něco, co bylo možné předpokládat.
Jiří Šedivý
Cvičení NATO „Trident Juncture“ v Norsku je součástí mnohem komplexnějšího problému
Od 25. října do 7. listopadu proběhne snad největší cvičení NATO od roku 2002. Rusko považuje toto cvičení za projev proti ruských nálad a pro Rusko za nebezpečné. Je ovšem nutné se na tento okamžik dívat komplexněji.
Jiří Šedivý
Téze - Třetí manévrující prvek – výsadková brigáda
Sen o výsadkovém pluku a také „otec“ založení a výstavby 4.brn měl po roce 1990 generál Karel Kuba. Jako starý výsadkář chtěl výsadkové vojsko obnovit do podoby 22.vb před rokem 1969.
Jiří Šedivý
Téze: použití Armády České republiky
Je navýsost politickým rozhodnutím, jak bude ČR prosazovat a hájit své národní zájmy a jakou roli v tomto schématu bude hrát armáda.
Jiří Šedivý
Téze: Generální štáb AČR
Nově ustanovený Náčelník Generálního štábu do funkce gen.por.Opata deklaroval několik svých priorit pro své funkční období počínající dnem 1. května 2018. Většina z nich se týká organizačních záležitostí.
Jiří Šedivý
Až přijde chemický útok, měli bychom být připraveni
Každá hrozba má svůj vývoj. Neměli bychom tedy hrozbu chemického útoku přeceňovat, ale také nepodcenit.
Jiří Šedivý
Rozpadá se NATO?
V posledních letech prochází Turecko vývojem, který není optimistický. Několik posledních let se zřejmé, že se vývoj Turecka odvíjí jiným směrem, než v členských státech NATO. Turecko je důležitý člen NATO.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 57
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3371x