Ukrajinu pravděpodobně čeká další zklamání z neúspěchu na bojišti

Není to tak dlouho, co drtivá většina analytiků předpovídala kolaps ruské obrany a spektakulární vítězství ukrajinských vojsk v nejdříve jarní ofenzívě 2023, a pak když nezačala brzy na jaře, letní ofenzívě. Opak se stal pravdou. 

Každý, kdo měl jiný názor byl podezřelý. A přitom první náznaky neúspěchu byly citelné už v lednu roku 2023. Ukrajinské vedení opojené úspěchem podzimní protiofenzívy nebylo ochotné racionálně zhodnotit řadu nutných podmínek pro plánování další fáze protiofenzívy.

Mistr SUN Kniha o pochodech vojsk „….Kdo z lehkomyslnosti podcenil nepřítele může si být jist, že padne do jeho zajetí…“

Předně vůbec nebraly jak političtí, tak i vojenští velitelé strategické úrovně v úvahu, jak protiofenzíva probíhala. Plánování loňské protiofenzívy bylo ovlivněno doporučeními „zahraničních poradců“ a na místo původně plánovaného hlavního směru Cherson – Krym se hlavní úsilí přeneslo na směr Charkov – Kupjansk, který byl slabě bráněn. Překvapení sehrálo svoji roli, včetně toho, že Ukrajina měla čerstvé síly a odhodlané vojáky. Ale nebylo správně vyhodnoceno, že Rusové byť za velkou cenu protiofenzívu zastavili a vyčerpali hlavní potenciál ukrajinských vojsk. A podcenění ruských schopností a potenciálu Ruska jako takového a na druhou stranu přecenění vlastních sil a spojeneckých vazeb byl začátek tragédie letní protiofenzívy.

Už v lednu 2023 jsem proto uvedl, že se musíme připravit na to, že válka nedopadne podle našich představ. K této úvaze mě vedlo evidentně nesprávné hodnocení finále podzimní protiofenzívy a bombastická vyjádření vedení Ukrajiny (o nesmyslných deklaracích spojenců Ukrajiny a bezpečnostních analytiků ani nemluvím) o tom jak, se v jarní ofenzívě vyženou Rusy z Krymu a celé Ukrajiny. A právě neuvážené opakování Krymu jako hlavního cíle (čemuž přispívaly i názory některých amerických vysloužilých generálů) zřetelně odkrývalo záměr protiofenzívy. Co byl strategický cíl budoucí protiofenzívy? Osvobodit Ukrajinu, nebo Krym?

Mistr SUN Kniha o podobě „ …..Není však znakem nejlepšího vymýšlet vítězství na způsob který všichni znají a čekají ….“ a

Mistr SUN Kniha o prázdném a plném …. „ Má (vojevůdce) na paměti že na jisté vítězství vyráží kdo útočí do míst kde není obránců“ ..a  …„Je nejlepším útočníkem dokud protivník nepochopil co má vlastně hájit… „

Celou zimu 2022/23 Rusové zpracovávali a vyčerpávali ukrajinský národ údery na civilní objekty a zároveň útočily na kritickou infrastrukturu. Zatímco bylo zřejmé, že se Putin uchýlil k brutálnímu vedení války, která nemá jasná pravidla a že Ukrajina potřebuje k obnově svých sil nejenom politická solidární vyjádření, ale především materiální pomoc, my jsme nekonečně diskutovali, co na Ukrajinu pošleme.  Tím jsme dali Rusku dostatek času k budování obrany na směru budoucího hlavního úderu. Že Putin moc dobře ví, kudy povede hlavní nápor Ukrajinské armády svědčí odpálení Kachovské přehrady v počátku června 2023. To mělo zásadní vojenský význam. Rusko tím výrazně omezilo možnost Ukrajinské armády zrealizovat svůj dřívější záměr prorazit na směru Cherson – Krym. Ještě v těchto dnech je terén téměř neprůchodný a jakékoli rozsáhlé vojenské operace jsou nemožné. Paradoxní byly názory většiny bezpečnostních analytiků o tom, že Rusové ztratily hlavu a v panice odpálili přehradu. Hluboce se mýlili.

Již od května roku 2022 bylo zřejmé, že Ukrajina narazí na strop kterému se říká „lidské zdroje“. V zimě a na jaře 2023 bylo možné doplnit armádu o vojáky, kteří byli povoláni ještě v roce 2022, a ti, kteří měli za sebou první měsíce války.  Jestliže i přes výhrady k rychlosti politických rozhodnutí o dodávkách zbraní bylo ukrajinské armádě dodáno mimo leteckých prostředků mnoho zbraní pozemní techniky, zkušené a odhodlané vojáky jsme nebyli schopni zajistit.  Trestuhodně  jsme přehlíželi signály prostých vojáků o skutečném stavu na bojišti i to, že mnoho mobilizovatelných mužů z Ukrajiny uteklo, nebo se frontě vyhýbají.  O tom se mluví až v posledních měsících.

Mistr SUN Kniha o prázdném a plném …“ Kdo nejdříve zaujme bojové postavení a tam svého nepřítele vyčká, ten vítá svého nepřítele odpočatý „ …

Ruští velitelé se skutečně dobře připravili. Ačkoli se na budování ruské obrany „dívaly“ oči značného množství průzkumných a špionážních prostředků Ukrajiny i NATO, byli všichni překvapeni hloubkou a sofistikovaností minových polí a počtem a kvalitou přípravy ruských obranných valů. A proti takto vybudované obraně se protiofenzíva spustila. Téměř o tři měsíce později, než měla.

V tomto spatřuji strategicky chybné rozhodnutí. Že není ukrajinská protiofenzíva dobře připravena svědčily nepodařené pokusy proniknout ruskou obranou na několika směrech. Ačkoli bezpečnostní analytici prezentovali názory o rozjíždějící se lokomotivě, ukrajinští velitelé zakrývali neschopnost prolomit ruskou obranu povídkami o „průzkumu bojem“. Každý slušně vzdělaný voják ví, že to už je hodně pozdě a že se průzkum bojem dělá před, maximálně v průběhu plánování operace. Mimochodem, průzkum bojem je velmi „nákladný průzkum“, který zpravidla přináší značné ztráty.

Mistr SUN Kniha o důmyslném útoku …“Hlavní je uchovat celistvost vlastních vojů, až na druhém místě je rozdrtit cizí oddíly“….

Nejenom, že Ukrajinští představitelé avizovali hlavní cíl protiofenzívy, dopustili se skutečně zásadní chyby už v plánování. Až po zastavené protiofenzívě se na veřejnost dostávaly zprávy o rozporech mezi vedením Ukrajiny a zahraničními (americkými) poradci. Ukrajina zvolila vedení protiofenzívy na třech operačních směrech, pokud může být jižní směr rozdělen na dva.

1. východní – „Bachmut“. Několik týdnů bylo reportováno o úspěších ukrajinských vojsk na tomto směru. Ale postup několik stovek metrů není úspěch. Navíc to bylo zpravidla na jihu Bachmutu, kde měli Rusové nevýhodnou pozici. Pro zjednodušení – západně osady Kliščiivka  byly Ruské síly ohrožovány možným obklíčením. Sice nedaly metr území bez boje, ale postupně ustupovaly s cílem zkrátit frontu. Svoji další obranu zaujaly na čáře podél komunikace Bachmut – Majorsk, zesílené říčkou „Bachmutka“. Dnes je fronta stabilizovaná na čáře obecně – oboustranně Bachmut, přičemž na severu Rusové mírně postupují. 

Na jihu – hlavní směru byly síly Ukrajiny rozděleny do dvou úderných uskupení. Bohužel s vědomím, že nebude možné jim zabezpečit podporu odpovídající hodnotou ukrajinských vzdušných sil.

2. směr rozhraní Doněcké a Záporožské oblasti.  V mapě směr Velyka Novosilka,  Blahodatne, Urozhaine. Rusové vědomi si nebezpečnosti tohoto směru, který by znamenal průlom ve směru na Mariupol a přerušení pozemního koridoru na Krym , nedovolili postup do větší hloubky.

3. směr Orichiv – Novoprokopivka (jsou známé i osady Robotyne nebo Verbove) byl pravděpodobně nejúspěšnější. V tomto směru by podél komunikace Záporoží Mariupol, případně Záporoží Berďansk, nebo Melitopol  došlo k skutečně strategickému průlomu v žádaném směru.   Ale ani tady nedošlo k zásadnímu průlomu a postup byl zastaven.

Rozmělnění ukrajinských sil Rusům zároveň umožnilo provádět útočné operace taktického významu, na několika místech současně s následkem vázání poměrně velkých Ukrajinských sil k zabránění většího průlomu. Typická byla a je aktivní bojová činnost Rusů na směru Kupjansk Charkov a v poslední době k obklíčení Avdijivky západně od Doněcka. Tady se dokonce Rusům podařilo 25. prosince obsadit Marinku, která měla kdysi 10 tis obyvatel.

Může se dnes dalekosáhle diskutovat co zapříčinilo současný stav. Faktem ale zůstává, že byly zničeny dobře připravené svazky ukrajinské armády, některé vycvičené na západě. Ukrajina přišla o připravený nižší velitelský sbor a logicky o velké množství vlastní i západní techniky. Například nejméně 27 tanků Leopard, 64 amerických BVP Bradley, nebo 83 OT M113.  Průvodním jevem celé letošní protiofenzívy je i to, že se Rusům podařilo vnutit Ukrajincům jejich způsob boje. O tom vypovídá řada až v této době prezentovaných svědectví ukrajinských vojáků přímo z bojiště. Vyšší velitelé mají pořád zakořeněné návyky a způsob boje z dob Sovětského svazu.

Podle odhadů se ztráty ukrajinské armády se blíží ke 100 000 vojáků. Nutno dodat, že ruské ztráty se pravděpodobně blíží 300 000 vyřazených vojáků.

Mistr SUN Kniha o důmyslném útoku …“Obecná pravidla vedení války: Hlavní je zachovat jednotu vlastního státu až na druhém místě je rozprášit cizí vojsko“… 

To je asi dnes největší úkol Ukrajinského vedení. Informace o neshodách mezi prezidentem Zelenským a generálem Zalužným, kritika starosty Kyjeva Klička vedení Ukrajiny a dalšími funkcionáři je varováním, které musí být vztyčeným prstem pro zbytek zimy roku 2024. Ukrajinské vedení se nyní musí 100% věnovat schopnosti Ukrajiny se bránit nadcházejícímu tlaku Ruska a snaze rozšířit území pod jeho kontrolou.

Prezident Ukrajiny a my mu musíme pomoct, má za cíl zase sjednotit Ukrajinu, jako to bylo v počátku ruské agrese. Je těžká doba, ale musí se překonat. Možné budoucí rozhodnutí zmobilizovat do jarní ofenzívy 500 000 vojáků bude hodně složitý úkol a bude to vyžadovat hodně úsilí.  Ale ještě není rozhodnuto a 11. ledna vrátil ukrajinský parlament zákon umožňující mobilizaci k přepracování. Odkládání mobilizace bude zásadním omezením pro úspěch Ukrajiny na bojišti. Ukrajina zcela jistě nezajistí odpovídající výcvik povolaných záložníků (pokud se jí vůbec podaří zmobilizovat 500 tis vojáků) a bude je posílat na frontu nepřipravené. To přinese velké ztráty s následnými dopady na pevnost obrany ukrajinských sil, které již dnes podle rozhodnutí budují obranné linie proti očekávanému útoku ruských sil na jaře tohoto roku.

Mistr SUN: Kniha O důmyslném útoku: … „Vojevůdce je sloup podpírající stát, stát je silný dokud je sloup celý, stát je slabý když je sloup rozkotán“ ….

Prezident Zelenský a jeho tým má za úkol připravit stát na to, aby se udržel morální stav i na místech, kde dnes negativně působí důsledky zastavení protiofenzívy. To je mezi prostými obyvateli a mezi vojáky, včetně vysokého velení. Je to těžké, ale musí se bezpodmínečně omezit vliv ruské dezinformační kampaně na ukrajinské obyvatelstvo. Ukrajinské vedení čeká objektivní analýza chyb, ale neměly by padat hlavy. Na řešení sporů je čas po válce. Nutné je konsolidovat armádu. Velitelský sbor měl zimní období na to, aby znova zformoval útvary, svazky a svazy jednotlivých druhů vojsk. K tomu bude nutné podle velení ukrajinské armády provést další vlnu zmíněné mobilizace.

Úplnou samozřejmostí je dodat Ukrajině co potřebuje. Ale jen F 16 to nezachrání. Armáda je tak silná, jak je silný stát a ekonomika schopná zásobovat armádu. Jako slabina se ukazuje velitelský sbor střední a vyšší úrovně. Máme už jen omezený čas, jak je vyškolit. Účinnější by bylo školit většími počty našich expertů tyto velitele a důstojníky štábu přímo na Ukrajině, samozřejmě že při zachování všech potřebných bezpečnostních opatřeních.

Nesmí se opakovat situace z doby plánování protiofenzívy a úniku informací, jak tomu bylo v počátku minulého roku. Bezpilotní prostředky jsou fenomén této války, ale nejsou jediným prostředkem vedoucím k úspěchu. Tím je komplexnost bojových sestav a schopnost skrýt vlastní zámysl použití vojsk.

Mistr SUN: Kniha o prázdném a plném: Hlavní znamenitost ovšem spočívá ve vlastní nevyzpytatelnosti. V nevyzpytatelnosti, kterou neprohlédnou ani nejvynalézavější špehové …

Moment překvapení. Ukrajina se nesmí nechat překvapit ruskými aktivitami taktického významu, ale v plném rozsahu ani jarní ofenzívou. Že budou Rusové útočit i v zimě je jasné, ale pravděpodobně v úrovni taktických operací. Na tu velkou potřebují i odpovídající čas. Ten jim nedává zimní období. Na jaře by došlo k jejímu přerušení. Kdyby ji chtěli provést v zimě, už by museli začít v listopadu. Současné aktivity na frontě spíš směřují k vylepšování postavení vojsk a výchozích prostorů.  Zásadní pro vítězství je rychlost a z toho plynoucí moment překvapení. Rychlost zjišťování a pronikání informací, zpracování analýz, rozhodování a předání úkolů vykonavatelům. Moderní téma – umělá inteligence by měla být samozřejmostí a sovětský způsob rozhodování,  který nebere ohled na řadové vojáky se musí vypustit z portfolia vyšších ukrajinských velitelů. Ustanovení o rychlosti platí i ve vztahu k fyzické rychlosti. Bez rychlého a překvapivého manévru vojsky a palbou nelze dosáhnout operačního nebo strategického překvapení. Základním předpokladem je strategické maskování a maskování operací. To je to, co Američané mimo jiné vytýkají Ukrajincům. Znamená to ale mnohem širší komplex opatření. Nejenom zabránění vizuálního pozorování. Mnohem důležitější je aplikace nových technologií radioelektronického boje. Protože má Ukrajina jen omezený čas, i my musíme být rychlejší. Přece se připravují i Rusové. Rusko od začátku roku 2023 přijalo na 280 tisíc dobrovolníků, přičemž do konce roku 2023 mělo v úmyslu přijmout až 420 tisíc nových vojáků a vytvořit další svazky -  až dvě armády, armádní sbor, pět divizí, 26 brigád. Podle prezidenta Putina má Rusko na Ukrajinské frontě 617 tisíc vojáků. Zároveň Putin s tímto údajem znovu potvrdil, že bude tzv. speciální operace pokračovat až do splnění jejích cílů, což bylo specifikováno na Rusy dříve oznámené oblasti. Pokud by se zhroutila ukrajinská obrana, pak i na další oblasti, které v dopise doručeného 23.března 2014  polskému Ministerstvu zahraničí označil tehdejší poslanec ruské Dumy Vladimir Žirinivskij za Ruské území a doporučil Polsku vzít so zpět Volyňskou, Lvovskou, Ternopilskou, Ivano-Frankivskou a Rivnenskou oblast. Rumunsku a Maďarsku doporučuje vzít si Černivickou a Zakarpatskou oblast. Ukrajinu by pak tvořila jen současná centrální část Ukrajiny. Samozřejmě, že Polsko takový nápad striktně odmítlo. Nicméně hodnocení některých polských politiků bylo, že se nejednalo jen o individuální krok jednoho ruského poslance. S podobným nápadem přišel i bývaly prezident Ruska Medveděv loni v srpnu a prosinci. Zároveň se z tohoto dá vyčíst jaké jsou reálné představy Rusů o konečné podobě poražené Ukrajiny. Musíme udělat vše, aby se to nestalo.

Neměli bychom strašit Ruskem, ale také musíme být, tedy i Ukrajinské vedení, připravené řešit nejenom varianty absolutního úspěchu, ale i to, že nebude v silách Ukrajiny Rusko ze svého území vytlačit. Pro útočníka i pro obránce platí existence pozitivních i negativních limitů. Útočník, tedy Rusko v optimistické variantě naznačuje, že vojenský limit z pozitivního pohledu je obsazení uvedených oblastí, tedy většina levého - východního břehu Dněpru a jih po Oděsu a Podněstří. Další postup by znamenal značné ztráty, vyčerpání ruské populace a ekonomiky. Další pronikání do ukrajinského území by tedy nepřineslo zásadní zisky. Nehledě na ztráty způsobené ztrátou mezinárodního postavení, což by nevyvážily vztahy k současným Ruským spojencům. Jednoduše, další postup by ztrácel logiku. Tím by se nevyloučil ruský cíl, změnit režim na Ukrajině. Ruský  negativní limit  je udržet současný stav, nejméně však Krym. To je určitě limit, za který Rusové neustoupí a jsou odhodláni obětovat téměř vše. Ale i obránci mají své limity. Ten pozitivní je pro Ukrajinu v příštím roce zastavit další ruskou ofenzívu, přejít do protiofenzívy a vytlačit Rusy ze svého území. Kritickým momentem je již zmíněný Krym. Do jaké míry bude zdůvodnitelné obětovat mnoho tisíc ukrajinských vojáků je politické rozhodnutí a vůle ukrajinského národa bojovat až do „vítězného konce“. Ale Vedení Ukrajiny i my se musíme připravit na nejhorší variantu, negativní limit. A tím je stav, kdy se sice Rusům nepodaří prolomit ukrajinskou obranu, ale ani Ukrajina nebude schopna výrazně zatlačit Rusy zpět z ukrajinského území. Pak přijde rozhodování, zda rozhodnutí a přání Ukrajinců Rusy ze svého území vyhnat je sice legitimní, ale cena je tak obrovská, že ztrácí smysl. Nelze zdevastovat vlastní národ, uvrhnout ho do bídy a beznaděje. Pro Ukrajinu by to znamenalo katastrofu, exodus občanů do Evropy s očekávatelnými důsledky na budoucnost Ukrajiny. I o jednání této varianty probleskují zprávy z politického zákulisí. Rozhodnutí ale musí padnout na Ukrajině a musí jej učinit Ukrajinci. Dnes obě strany nevidí důvod k jednání, protože ještě nevyčerpaly svůj potenciál a mají před sebou limity – pro ně pozitivního řešení.

Ukrajinu čeká velmi složité období jehož výsledek není dnes malován v růžových barvách. Ještě není pozdě, ale je za pět minut dvanáct. Musí se ale probudit Ukrajinci ale i my. Protože bez včasné pomoci západních států Ukrajina jarní ruskou ofenzívu nezvládne.