Kdo je vlastně překvapen z odchodu našich vojsk z Afghánistánu (1.část)

13. 08. 2021 17:32:04
Kdo je vlastně překvapen z odchodu našich vojsk z Afghánistánu a proč není Afghánistán schopen zastavit ofenzívu Tálibánu?

Problém Afghánistánu je palčivým problémem po několik posledních desetiletí a není tak jednoduchý, jak se někdy prezentuje. Nelze jednostranně odsuzovat to, co jsme v posledních letech pro Afghánistán udělali a to, že jsme se po 20 letech rozhodli odejít.

Určitě tento kout světa není jednoduchý a určitě nemáme právo rozhodovat, jak v něm obyvatelé budou žít. Na druhou stranu to platí i opačně. Ani toto teritorium by nemělo být zdrojem bojůvek, které terorizují křesťanské komunity, státy našeho západního společenství. A nejedná se jen o západní společenství, ale i Rusko má své neblahé zkušenosti s radikálním islámem.

Počátek se datuje do 11.září 2001, kdy při teroristickém útoku na New Yorská „dvojčata“ byl proveden útok dvěma letadly, pilotovanými teroristy, třetí letadlo bylo navedeno na Pentagon a čtvrté se zřítilo po potyčce cestujících s teroristy na palubě u města Shanksville v Pensylvánii. Celkem 19 únosců organizace al Káida a které vedl Muhammad Atta. Zemřelo více než 3 tisíce lidí z 90 států.

Pro americké tajné služby tento koncept útoku nebyl ničím neznámým. V roce 1995 filipínská policie objevila a zmařila plán (jeho název „Bojinka“) koordinovaného útoku islamistů Ramzi Jusefa a Chálida Šajcha Muhammada. Cílem bylo unést nebo za letu zničit 12 dopravních letounů na linkách do Asie a Spojených států s 4000 pasažéry na jejich palubách. Měly být napadeny cíle na Filipínách, Japonsku, Tchaj-wanu, Hongkongu, Singapuru, Jižní Koreji a v USA. V USA měly být zničeny cíle jako je Bílý dům, Sears Tower, Transamerican Tower, Pentagon a Světové obchodní středisko (New Yorská „dvojčata“). Bohužel, informace, které dostaly americké tajné služby nebyly adekvátně analyzovány a vyvozeny možné důsledky. Už v tomto případu figuroval Usáma Bin Ládin a al Káida jako jeden z finančních podporovatelů. A právě Chálid Šajch Muhammad byl pravděpodobně hlavním organizátorem „11.září 2001“. Tento terorista byl i za prvním bombovým útokem na World Trade Center v roce 1993. 1. března 2003 byl zadržen v pákistánském Rawalpindi. Krátce žil i v Bosně a Hercegovině. Nelze si tedy naivně myslet, že teroristé z al Káidy neznají Evropu, nebo Evropu jen projížděli.

Proč Spojené státy krátce po útoku zahájily válku proti terorismu právě v Afghánistánu? Usáma bin Ládin byl hledán již před „11. zářím“. Na svědomí měl útoky na velvyslanectví USA v Dar es Salaamu a Nairobi 7. srpna 1998 a v roce 2000 v Jemenu sebevražedný útok na americký torpédoborec USS Cole. Již po útocích v roce 1998 USA provedly letecké útoky na základy al Káidy v Afghánistánu, které tam založil Usáma Bin Ládin již v roce 1988 pod názvem al – Káida, které se později staly centrem bin Ládinových teroristických aktivit po celém světě. Tam také Usáma bin Ládin vyhlásil tzv. fatvu proti Američanům „Zabíjení Američanů a jejich civilních a vojenských spojenců je náboženskou povinností pro každého muslima, ať jsou v jakékoli zemi, až do doby, než bude od těchto skupin osvobozena (jeruzalémská) mešita Al-Aksá a než jejich armády opustí muslimskou půdu“. O účasti Al Kaidy na těchto a dalších teroristických útocích nebylo pochyb. I proto, že se k nim al Káida přihlásila, podobně jako k útoku na New Yorská „dvojčata“. Od doby, kdy byl Usáma bin Ládin vypovězen ze Súdánu, odešel právě do Afghánistánu.
USA po úderech 11.září žádaly Afghánistán – Taliban o vydání Usámy bin Ládina. To bylo odmítnuto.
V průběhu zahájených leteckých úderů – od 7.října 2001 a nasazení pozemních sil USA – zahájeny 19. října 2001 k zadržení Usámy bin Ládina a likvidaci teroristických základen, Tálibán opakovaně odmítl Usámu bin Ládina vydat. Krátce nato vědomo si bezvýchodnosti situace souhlasil Tálibán s vydáním Usámi bin Ládina, ale vedení Tálibánu kladlo podmínky – předložit důkazy a to, že bude vydán do třetí – neutrální země. To bylo samozřejmě pro USA nepřijatelné.

7. října 2001 začala Operace USA Trvalá svoboda, spolu s Velkou Británií a později se připojilo na 45 států světa včetně České republiky. Součástí operace byla i tzv. Severní aliance. Té se podařilo s podporou USA dobýt Kábul a svrhnout centrální vedení Tálibánu v Afghánistánu.

Cílen bylo zajetí Usámy bin Ládina a dalších členů al Káidy , zničení islamistického režimu Tálibánu, který al Káidu podporoval a poskytoval jí bezpečné zázemí, nastolení míru, ochrana obyvatelstva, rekonstrukce zničených oblastí, výcvik afghánské policie a armády a pomoc s ustanovením státní samosprávy. V prosinci 2001 byla v Bonnu projednána mise ISAF (Mezinárodní bezpečnostní podpůrné sily) a posvěcená rezolucí 1386 Rady bezpečnosti OSN z 20. prosince 2001 s úkolem zajistit Kábul s okolím proti Tálibánu a od roku 2003, kdy byla rozšířena do dalších významných měst na celém území Afghánistánu, vedení mise bylo svěřené velení NATO. Této mise se účastnilo 38 států z toho 26 států Aliance NATO.

Velmi často se v médiích zjednodušuje popis situace v Afghánistánu a současné stahování vojsk z Afghánistánu je ztotožňováno s dobou, kdy v Afghánistánu bylo více něž 130 tisíc spojeneckých vojáků a tento kontingent byl rozmístěn téměř po celém území Afghánistánu. Tato situace končila 31.12.2014.

K tomuto datu byla ukončena operace vedená USA Enduring Freedom (Trvalá svoboda) na území Afghánistánu ( je nutné uvést, že tato operace se neodehrávala jen na území Afghánistánu, ale byla vedena i na jiných teritoriích). Koncem roku 2014 skončila také bojová operace ISAF (Mezinárodní bezpečnostní podpůrné sily) vedená NATO. Úkoly této mise jsou uvedeny v příloze I. „Dohody o dočasných opatřeních v Afghánistánu do doby obnovení stálých vládních institucí“

Jak se podařily naplnit cíle?

Původní cíle obou operací byly relativně omezené a také splnitelné. Nejviditelnější byla likvidace Usána bin Ládina, jeho vypátrání a následně úder, který provedl zvláštní tým speciálních sil – NAVY SEALS v sídle u pákistánského Abbottábádu, které bylo vystavěno poblíž pákistánské vojenské akademie a asi sto kilometrů severně od Islámábádu. Usáma bin Ládin byl zabit v přestřelce. Potvrdily to rozbory DNA i následné vyjádření představitelů al Káidy. Zabavené dokumenty vyvrátily pochybnosti o roli Usámy bin Ládina na největších teroristických útocích, i to, že plánoval další útoky. Až do své smrti byl v úzkém kontaktu s vedením Tálibánu. Operace na zadržení/eliminaci Usámy bin Ládina nebyla bez kontroverzí. Předně byla provedena bez vědomí Pákistánské vlády, což narušilo na delší dobu vztahy USA a Pákistánu. Rovněž usmrcení Usámy bin Ládina bylo považováno za „výkon trestu bez soudu“. Odůvodnění k provedení operace bez vědomí Pákistánského partnera bylo prezentováno jako obavy z prozrazení operace. Velmi pravděpodobně ne neopodstatněné.

Ovládnutím Kábulu a jeho okolí se pod patronací OSN vytvořily podmínky pro ustanovení prozatímní vlády Afghánistánu. V prosinci 2001 se v Bonnu na konferenci dohodlo vytvoření prozatímní vlády, která převzala moc 22. prosince. Předsedou byl zvolen Paštun Hamid Karzáí. Tato vláda fungovala do 13.července 2001, v roce 2002 byl ustaven prozatímním prezidentem Afganistánu. V roce 2004–9. října byl Hamid Karzáí zvolen v legitimních volbách a podruhé v roce 2009.

Formální politická stabilita ale nebyla dostatečná na to, aby zajistila udržení vlády nad celým územím Afghánistánu. Ani OSN, ani USA a ani ISAF se nepodařilo vybudovat dostatečně silné instituce, které bohužel byly a jsou chronicky zkorumpované a v důsledku toho i bez odpovídající autority. I přes značné úsilí USA realizací operace Trvalá svoboda i NATO vedené operaci ISAF se vliv centrální vlády omezoval jen na velká administrativní centra. Ačkoli byl vojensky poražen, nebyl zničen jako režim. Podařilo se alespoň zastavit podporu Tálibánu teroristické organizaci al Káida, která se z většiny území stáhla, ale ani ona úplně nezmizela. V každém případě ztratila na Afghánském území akceschopnost. Nezměnilo to ani postupné navyšování počtů vojsk v obou operacích. V nevětším množství dosahovaly počty až 140 000 vojáků. Do konce roku 2014 bylo zabito 1162 amerických vojáků a 746 vojáků dalších armád. V tomto období bojových operací Česká republika ztratila 10 svých vojáků (celkově v Afghánistánu padlo 14 vojáků).

Prezidentovi Karzaímu se nepodařilo sjednotit z výše uvedených důvodů afghánskou společnost, i proto, že se nejen v tomto období, ale do současné doby se štěpí společnost na část, která je reprezentovaná formální vládní koalicí v Kábulu, orientovanou na prozápadní sekulárně/náboženské uspořádání a část prosazující tradiční roli islámu, což je v důsledku živná půda pro návrat Talibánu na své původní pozice. Především od roku 2006 se zvyšuje vliv Tálibánu. Za vlivem Tálibánu je zkorumpovanost státní správy, nelepšící se životní podmínky ale i krutý nátlak Talibánců vyžadujících podporu i za cenu vražd nevinných obyvatel.

Pokusy zajistit přímé jednání mezi vládou a Tálibánem pravidelně ztroskotají na neústupnost jedné či druhé ze stran konfliktu. Do roku 2014 se nepodařilo dostatečně připravit jak Afghánskou armádu, tak policejní sbor. Armáda formálně vznikla 3.dubna 2002, v počátku v počtu něco před 500 vojáků. Ke konci roku 2014 měla téměř 200 tisíc vojáků a 10 tisíc vojáků speciálních sil. Policejní sbor měl 151 tisíc členů. Jak vojáci, tak policisté vykazují stejné charakterové rysy jako běžní občané. Vysoká míra negramotnosti, chybějící smysl pro povinnost i otevřená nebo skrytá kolaborace s Talibánem. Nebylo zvláštností, že afghánští vojáci na základnách nebo při operacích zavraždili své kolegy koaliční vojáky. Svoji zkušenost má i Česká republika. Talibánci, kteří pronikli do řad afghánské armády nezřídka vraždili i své kolegy – Afghánce.

Je ale férové uvést, že i vojáci koalice se dopouštěly přehmatů, které nelze označit jinak, než „vražda“. Za všechny připomenu že v roce 2012 zastřelil americký voják 16 nevinných civilních občanů. V té době to nebyl první případ. Odpor veřejnosti vyvolalo i spálení výtisků koránu.

Velmi omezená schopnost udržet získaná území se projevila v období eskalace násilí Tálibánu v letech 2005-2006. Odpovědí koaličních partnerů bylo zvyšování počtů nasazených vojáků až do uvedeného množství přibližně 140 000 koaličních vojáků.

Značná chyba, kterou dělali především američtí velitelé bylo používání bombardování z velkých výšek a nasazení bezpilotních prostředků, které bylo doprovázeno značnými ztrátami na civilních obyvatelích. I to bylo za tlakem nového Afghánského prezidenta Gháního aby z Afghánistánu odešla většina koaličních vojsk.

Problémy ale měly koaliční státy. Podpora obyvatelstva ve státech, které nesly největší tíhu operací – USA, Velká Británie, Německo a Francie i další se dostávala výrazně pod 50%.

Za selhání lze považovat neschopnost omezit produkci drog. Ta se zvýšila od roku 2001 do roku 2012 z 500 tun na 6,5 tisíce tun. Za její produkcí a obchodem stojí tzv. warlordi. Velitelé ozbrojených organizací (ne nutně teroristických), kteří za peníze utržené z prodeje drog platí své bojovníky, zbraně a vybavení a výcvik. Za pěstování plodin určených k výrobě drog nebyla novou vládou nalezena odpovídající náhrada. Nepomohly ani doporučení a poradenství organizací OSN, NATO a jiných organizací určených k podpoře rozvoje afghánské společnosti. Důsledek bylo další omezení síly centrální vlády v Kábulu.

Odchod většiny vojsk koalice není, jak je někdy prezentováno současnými sdělovacími prostředky spojeno jen s ukončením této operace v roce 2021, ale předání odpovědnosti za vlastní teritorium se odehrálo již v roce 2014, přičemž Francie stáhla své vojáky z bojových operací již v roce 2012 jako odpověď na vraždu 5 francouzských vojáků při společné operaci v lednu 2012. Prezident Obama oznámil již v roce 2013 že z Afghánistánu stáhnou USA svá vojska, a to do konce roku 2014. S tím by samozřejmě skončilo i nasazení vojsk států NATO a dalších. Přičemž debata o ukončení bojových operací a dramatickém snížení počtu vojsk v operaci probíhala už v roce 2012. První formální oznámení přišlo od prezidenta Obamy v roce 2011.

V roce 2012, dne 2.května podepsali v Kábulu prezidenti USA a Afghánistánu smlouvu „Enduring strategic partnership agreement between the USA and Islamic Republic of Afghanistan“ (Strategická dohoda o trvalém partnerství mezi USA a Islámskou Afghánskou Republikou), kde v části III. Čl.5 je uvedeno: po roce 2014, Spojené státy budou ročně zajišťovat (hledat) zdroje pro výcvik, vybavení, poradenství a podporu Afghánských národních bezpečnostních sil, aby mohl Afghánistán nezávisle (samostatně) zajistit a bránit sebe sama proti vnitřním a vnějším hrozbám, a pomůžou zajistit že teroristé nikdy opět nevstoupí na Afghánské území a neohrozí Afghánský region a svět.

Následovala bilaterální smlouva „Bilateral Security Agreement– Security and Defense Cooperation Agreement between the Islamic Republic of Afghanistan and U.S.A.”, jejíž koncept byl připraven bezprostředně po „prezidentské smlouvě“ , ale po zdlouhavém vyjednávání v platnost vstoupila až dnem 30.září 2014.

Od 18.června 2014 začaly oficiálně přebírat odpovědnost za vedení bojových operací Afghánské národní bezpečnostní síly. 12. března 2014, ukončily svoji vojenskou misi Kanaďané, 26.října Velká Británie v provincii Helmand, 28.prosince 2014 Američané. Odchod, především amerických vojáků byl poznamenán ostrými diskusemi, které byly výrazně ovlivněny prezidentskými volbami v Afghánistánu. Až nový prezident Gháni zajistil dokončení 2letého jednání o bilaterální smlouvě a upravil vzájemné vztahy po ukončení bojových operací pod hlavičkou ISAF a EF. Závěrem bylo, že vojsky USA v duchu společného zájmu Afghánistánu a USA zajistit dlouhodobou bezpečnost Afghánistánu bude možné vést operace na podporu afghánských vojsk ale také pokračovat v ničení zbytku teroristické organizace al Káida. NATO pak bude pokračovat v podpůrné misi.

Už před tímto datem vyjadřovali představitelé Afghánistánu obavy z rychlého stahování vojsk koalice, ale výrazně efektivní rozhodnutí ke zvýšení bojeschopnosti afghánské armády nepřijali. Na jednu stranu by nejraději žádné cizí vojáky v Afghánistánu neviděli, což bylo volební téma tehdejšího prezidenta Karzaího, na stranu druhou bylo jasné, že se bez podpory USA a jejich vojsk, společně s ostatními, afghánští vojáci neobejdou.

1. ledna 2015 - Po více než 13 letech bojových operací v Afghánistánu zahájily USA operaci Freedom's Sentinel (OFS). Nová mise prováděla protiteroristické operace zaměřené na teroristické skupiny, jako je al Káida a základny tzv. Islámského státu a zaměřovala se také na budování místních afghánských bezpečnostních sil, které bojovaly proti Talibanu. Americká mise také pomáhala a koordinovala své aktivity s misí vedenou NATO Resolute Support ( Rozhodná podpora). V tomto období bylo na území Afghánistánu jen přibližně 15 tisíc vojáků a méně, přičemž USA v tomto období měly v Afghánistánu 2500-2800 vojáků. Zbytek byla vojka ostatních států.

Do tohoto období patří i odtajnění dokumentů, které získal a 9. prosince 2019 uvedl The Washington Post které odhalují, že nejvyšší američtí představitelé uváděli americkou veřejnost v omyl ohledně války v Afghánistánu, aby zakryli pochybnosti o pravděpodobnosti, že by Spojené státy mohly být úspěšné v téměř 20letém úsilí od vstupu do války v Afghánistánu. Dokument uvádí že „američtí představitelé pochopili, že jejich strategie boje byla fatálně chybná a že Washington promrhal obrovské částky peněz ve snaze vybudovat v Afghánistánu moderní národ."

Dovolím si učinit závěr k této části, že nikdo z těch, kteří sledovali situaci v Afghánistánu nemohl být překvapen z odchodu USA a nás, ostatních z Afghánistánu. Snad jen, že tomu nikdo vážně nevěřil, a především ne Afghánci. Proto nebyli připraveni tehdy – v roce 2014, ale ani dnes. Na druhou stranu jsme (a nejenom Američané) udělali řadu chyb, které mnohdy stály lidské životy našich vojáků, životy civilních obyvatel ale i ztrátu naší důvěryhodnosti, nehledě na obrovské finanční nálady.

Článek byl prezentován na CEVRO ARÉNA, Vysoké školy CEVRO Institut, Vysoká škola.

Příloha:

AGREEMENT ON PROVISIONAL ARRANGEMENTS IN AFGHANISTAN

PENDING THE RE-ESTABLISHMENT

OF PERMANENT GOVERNMENT INSTITUTIONS

ANNEX I INTERNATIONAL SECURITY FORCE 1. The participants in the UN Talks on Afghanistan recognize that the responsibility for providing security and law and order throughout the country resides with the Afghans themselves. To this end, they pledge their commitment to do all within their means and influence to ensure such security, including for all United Nations and other personnel of international governmental and non-governmental organizations deployed in Afghanistan. 2. With this objective in mind, the participants request the assistance of the international community in helping the new Afghan authorities in the establishment and training of new Afghan security and armed forces. 3. Conscious that some time may be required for the new Afghan security and armed forces to be fully constituted and functioning, the participants in the UN Talks on Afghanistan request the United Nations Security Council to consider authorizing the early deployment to Afghanistan of a United Nations mandated force. This force will assist in the maintenance of security for Kabul and its surrounding areas. Such a force could, as appropriate, be progressively expanded to other urban centres and other areas. 4. The participanttin the UN Talks on Afghanistan pledge to withdraw all military units from Kabul and other urban centers or other areas in which the UN mandated force is deployed. It would also be desirable if such a force were to assist in the rehabilitation of Afghanistan's infrastructure

Autor: Jiří Šedivý | pátek 13.8.2021 17:32 | karma článku: 24.41 | přečteno: 1517x

Další články blogera

Jiří Šedivý

Ukrajinu pravděpodobně čeká další zklamání z neúspěchu na bojišti

Není to tak dlouho, co drtivá většina analytiků předpovídala kolaps ruské obrany a spektakulární vítězství ukrajinských vojsk v nejdříve jarní ofenzívě 2023, a pak když nezačala brzy na jaře, letní ofenzívě. Opak se stal pravdou.

14.1.2024 v 16:20 | Karma článku: 41.38 | Přečteno: 7983 | Diskuse

Jiří Šedivý

Ukrajinci se nesmí držet sovětské doktríny, jinak bude vítězství velmi bolestné

Od konce minulého roku probíhá diskuse o tom, kdy a jak bude účinná jarní ukrajinská ofenzíva. Až nelogicky optimistické názory deformovaly skutečný obraz stavu ukrajinských vojsk k takové ofenzívě připravených.

25.7.2023 v 12:30 | Karma článku: 26.37 | Přečteno: 1062 | Diskuse

Jiří Šedivý

Válka o Ukrajinu v lednu nebude

Zaručené zprávy z úst některých politiků ale i vojáků o tom, že Rusko v lednu napadne Ukrajinu jsou neuvážené a situaci jen zhoršují. Tím vlastně nahrávají ruskému vládci Putinovi.

25.12.2021 v 9:55 | Karma článku: 27.83 | Přečteno: 1511 | Diskuse

Jiří Šedivý

Příliš výbušná krize na běloruských hranicích

Krize na východním křídle Severoatlantické aliance se dostala do nové fáze. Se zneužitím migrantů si zatím neumíme efektivně poradit.

29.11.2021 v 9:00 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 607 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 23.80 | Přečteno: 328 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 21.72 | Přečteno: 897 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 15.68 | Přečteno: 418 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 15.00 | Přečteno: 254 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.96 | Přečteno: 674 | Diskuse
Počet článků 57 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3371

Armádní generál v záloze, někdejší náčelník generálního štábu AČR a velitel českého kontingentu IFOR (Bosna a Hercegovina).

Seznam rubrik

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...