Cvičení NATO „Trident Juncture“ v Norsku je součástí mnohem komplexnějšího problému

25. 10. 2018 19:37:38
Od 25. října do 7. listopadu proběhne snad největší cvičení NATO od roku 2002. Rusko považuje toto cvičení za projev proti ruských nálad a pro Rusko za nebezpečné. Je ovšem nutné se na tento okamžik dívat komplexněji.

Od roku 2014 se mění situace na východě Severoatlantické Aliance. Především obsazení Krymu ruskými vojsky a následně úplná anexe Krymu ukázala na tendence v Rusku, které nemohou zůstat bez odezvy. Nejenom Krym, ale i dlouhodobě nedořešená situace na východě Ukrajiny potvrzují nepříznivý stav. Výsledkem jsou postupně se zhoršující vztahy mezi NATO a Ruskem. Zejména státy Pobaltí vyjadřují svoje obavy z možného scénáře, který známe z „Krymu i Ukrajiny“. Podobně, byť ne tak silně, se ozývá Rumunsko a Bulharsko. Odezvou tohoto stav je posílení NATO na východě – rozmístěním mezinárodních praporů v Pobaltí a Polsku, a to od konce roku 2016, zvýšený počet cvičení aliančních sil v této oblasti a posílení ochrany vzdušného prostoru je dnes samozřejmostí. Mluvíme o „hybridní válce“ a někdy až nepřiměřeně zmiňujeme tento termín. Téměř vše, co je problematické nebo čemu moc nerozumíme, je považováno za „hybridní válku“. Při obecně známé vojenské slabosti a nevyřešených vnitřních problémech našich spojenců, především Lotyšska a Litvy by se za určité situace mohlo Rusko pokusit o obnovení svého vlivu na tyto státy. Je ovšem také nutné definovat jaké zájmy a jaký zisk by mělo Rusko hledat za obsazením pobaltských států. Ekonomická situace, i vnitřní rozpory by určitě zaměstnaly Rusko na poměrně dlouhou dobu a znamenaly by velkou zátěž. Snad jen lepší přístup do Kaliningradské oblasti po pozemních komunikacích a přístup do vod Baltského moře ovládnutím úžiny mezi Talinem a Helsinkami by bylo možné považovat za pozitivní výsledek. Na počátku května 2016 Rusko ústy Ministra obrany Sergeje Šojgu oznámilo, že do konce roku 2016 budou vytvořeny u Západního vojenského okruhu 2 nové divize, u Jižního vojenského okruhu jedna divize. Proti uvedeným 4 praporům NATO vytvořilo Rusko nepoměrně silnější vojenskou sestavu. Celkem – podle vyjádření ruského ministra obrany politiků a náčelníka generálního štábu – se v regionu zvýšil počet vojáků až o 30 tisíc a o 2000 kusů nové nebo modernizované armádní techniky. Zatímco výstavba 3 divizí poblíž hranic našich spojenců je demonstrací síly a hrozbou, rotace 4 praporů NATO na východě Aliance, je demonstrací spojeneckých závazků a toho, že NATO Rusku nedovolí podobné aktivity, jako provedlo v Gruzii a na Ukrajině.

Následně Rusko v minulém a v tomto roce ukázalo své schopnosti, které má v oblasti vedení bojových aktivit. Při známém ruském laxním přístupu ke kvalitě bylo možné spekulovat o tom, že bojeschopnost ruských divizí bude poněkud nižší, než Rusové sami říkají. Jenomže Rusko připravilo cvičení "Západ 2017", kterého se podle oficiálních informací zúčastnilo jen 12,7 tis vojáků, 70 letadel a vrtulníků, 250 tanků, dvě stovky dělostřeleckých systémů a minometů a také 10 válečných plavidel. Ovšem zpravodajské služby států NATO reálně odhadují, že skutečně cvičilo více než 100 tis vojáků. Důvod pro uvedení nízkého čísla cvičících je jednoduchý. Ruská generalita neměla zájem na tom, aby se na cvičení objevili pozorovatelé signatářských států smlouvy KOSE. Podle zásady - nikdy neříkej pravdu a všechno zpochybni - se této povinnosti vyhnuli. Faktem je, že řada především východoevropských členů NATO, včetně Polska byla značně znepokojena. Dokonce došlo i na spekulace o možném pokusu o obsazení Suwalského koridoru, polského území mezi Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Ruské cvičení prokázalo schopnost ruských OS přesunout a připravit na západě státu v relativně krátkém čase poměrně velký kontingent útočných sil, údajně jako odpověď na posílení přítomnosti vojsk na východním křídle NATO.

V tomto roce nás Rusko překvapilo dalším cvičením – „Východ 2018“ ve východoasijské části Ruska na dálném východě, za účasti čínských vojsk (byť jen omezeném množství) a mongolských vojáků. Připravilo a provedlo komplexní cvičení, kterého se zúčastnily všechny druhy vojsk ruských ozbrojených sil. Toto mohutné uskupení čítalo přes 300 000 vojáků, 36 000 tanků a obrněných transportérů, více než 1000 letadel, vrtulníků a jiných létající aparátů. Jeho hlavní cíl bylo procvičit součinnost se Severní flotilou, výsadkovými jednotkami a taktickým i strategickým letectvem. V první fázi byly procvičeny přesuny na velké vzdálenosti, soustředění vojsk ve výchozích prostorech a pod bojovým zajištěním, včetně zajištěním raketovými silami. Hlavní částí bylo provedení bojových operací na zemi, ve vzduchu, i na moři. Samozřejmě, že celým cvičením se táhl úkol prověření schopností štábů všech úrovní plánovat a řídit bojové operace.

Jak cvičení dopadlo nelze ověřit. Jeho průběh mohl být monitorován jen v omezeném měřítku a tak jsme odkázáni na oficiální vystoupení ruských představitelů. Faktem ovšem je, že Rusko předvedlo sice nezávisle na sobě a v časovém posunu, že je schopné vést válku na dvou oddělených bojištích. Na západě, menším kontingentem, na východě kontingentem velkým. Mimo to, zapojením Číny a Mongolska naznačuje, kam směřuje jeho hlavní pozornost – není to v tomto okamžiku vojenský konflikt se státy NATO na jeho západní hranici, ale podobně jako Čína vidí budoucí zásadní možnou vojenskou konfrontaci na východě a severu. Ostatně čínsko-americké přetahování se o Spratleyho ostrovy ukazují na zvyšující se napětí mezi těmito dvěma velmocemi, které se evidentně přenáší i do ekonomických rozměrů. Do tohoto konfliktu bude dříve nebo později vtaženo i Rusko.

Levé – severní křídlo ruských vojsk cvičilo operaci v Severním ledovém oceánu a prostorech Ochotského moře, částečně Beringova moře (což je vlastně „na dohled“ od americké Aljašky). Tam se střetávají zájmy Ruska se zájmy řady evropských států, i zájmů USA a Kanady.

Již delší dobu se mluví o rozsáhlých nalezištích ropy a plynu pode dnem Severního ledového oceánu a nedořešení nároků jednotlivých států na toto bohatství. Druhým tématem je uvolnění severní cesty, která je pro dosažení Tichého oceánu výhodnější, než obeplouvání Evropského kontinentu, Indie a Indočíny a proplouvání Suezu.

Boj o právo čerpat ropu a plyn ze dna Severního ledového oceánu se vede již delší dobu, ale teprve v posledních letech má podobu i možné vojenské konfrontace. V tomto hraje roli to, komu patří dno tohoto oceánu. Kam sahá pevninský šelf toho daného státu, ten má právo čerpat ze dna energetické suroviny a může uplatňovat nárok na rozšíření výlučné ekonomické zóny až o 200 námořních mil. Proto, aby Rusové dokázali, že většina dna patří Rusku – je součástí Euroasijského pevninského šelfu - se již v roce 2007 (v červenci a následně v srpnu) ponořil ruský vědec a polárník Artur Čilingarov do hloubky 4 200 m a na mořské dno umístil titanové pouzdro s ruskou vlajkou a odebral vzorky ze dna oceánu. Pokusil se dokázat, že tzv. Lomonosův práh je ve skutečnosti pokračováním ruského přímořského území. To bylo sice příslušnými mezinárodnímu institucemi zamítnuto, ale Rusko hledá další důkazy. Nejedná se o malé území, ale o rozlohu 1,191 milionu km2. Kdyby tomu tak bylo, pak by i Severní pól byl územím Ruska. Globální oteplování rozpouští zaledněnou plochu a tím umožňuje využít dříve nedostupné miliardy barelů ropy, miliardy kubických metrů zemního plynu, uhlí, kobalt, antimon, diamanty, měď, nikl a další dosud neobjevená bohatství. Nároky si ale dělají i USA, Kanada, Dánsko, Norsko, Finsko, Island. Výklad námořního práva – Mezinárodní úmluvy z roku 1982 o mořských teritoriích a dodatku z roku 1992 - by byl na samostatný článek.

Že se jedná o významný problém, je zřejmé. Zvýšené vojenské aktivity a provokace Ruska v této oblasti byly již v roce 2009, 28-29. ledna v Reykjavíku tématem jednání NATO s tím, že NATO musí být připraveno k ochraně severských oblastí a proto je potřebné vrátit část svých vojenských kapacit „na sever“. Rusko nezůstalo jen u vojenských provokací, ale vrací se na území, která byla v minulosti byť sporadicky, obsazená Sovětskými vojsky. V roce 2015 dokončilo výstavbu základny „Arktický čtyřlístek“, v místě již dříve opuštěné voj. základny na nejzápadnějším ostrově „Alexandřina země“ v souostroví „Země Františka Josefa“. „Arktický čtyřlístek“ má kapacitu pro dlouhodobý pobyt až 150 vojáků. V arktické oblasti má být vystavěno dalších až šest nových základen a modernizováno 13 vojenských letišť. Dokončena je již i základna na ostrově Kotělnyj, který je součástí Novosibirských ostrovů, další se buduje na Wrangelově ostrově ve Východosibiřském moři, na Šmidtově mysu na Čukotce a další.

Už v roce 2014 se na ostrově Kotělnyj uskutečnilo cvičení, kdy Rusko provedlo výsadek praporu 350 výsadkářů z letounů IL-76, kteří tam svedli úspěšný „cvičný boj s protivníkem“. Spolu s nimi byly za pomoci speciálních řiditelných padáků shozeny zásoby a vojenská technika. Šlo o první hromadný výsadek parašutistů a bojové techniky v Arktidě v ruských dějinách. V roce 2015 byla zdůrazněna jedna z hlavních priorit Ruského námořnictva, a to ovládnutí severských oblastí. Následně v roce 2017 zahájili Rusové testy nových zbraní a techniky určené speciálně do podmínek dalekého severu. Součástí byl přesun na uvedenou základnu na ostrově Kotělnyj a zpět, což činí více než 2 tis. km v drsných podmínkách severu. Již v tomto roce Rusové otestovali na ostrově svůj raketový systém Bastion.

Rusko sice považuje NATO za svého nepřítele, ale „osa Berlín Moskva“ jako strategický směr není hlavním zájmem. Nemělo by to moc velký smysl. Rusku stačí, že z velké části ovládá tok plynu a ropy do Evropy do té míry, že se řada evropských států, Německo především, neodhodlá k žádnému zásadnímu kroku, který by tok plynu do Evropy zastavil. Tím se pozice Ruska výrazně posiluje. Jednoduše energie je efektivnější zbraň než bomby. A také aktivity vedoucí k narušování soudržnosti společností států, především pobaltských a které označujeme jako projevy „hybridní války“ se zdají být poměrně úspěšné.

Co je skutečným důvodem, aby se NATO po řadě let zanedbávání tohoto regionu vrátilo na sever a demonstrovalo svoje vojenské schopnosti? Právě obrovský potenciál čerpání energetických surovin ze dna Severního ledového oceánu a kontrola severní námořní cesty, možnosti které se ukazují jako následek globálního oteplování jsou v pozadí. Pokud bude Rusko neoprávněně dominovat tomuto regionu, nevyhnutelně to bude nejenom ekonomický problém spojený s dodávkami energií v daleké budoucnosti, ale i problém bezpečnostní. Proto již zmíněné jednání NATO v lednu 2009 na Islandu. Od této doby se ruská militarizace severských oblastí stále zintenzivňuje. Pravděpodobně nejvíce ohrožené se cítí Norsko. Ne moc hlasitě, ale dostatečně důrazně požádalo Norsko o posílení přítomnosti sil USA a Británie na území Norska. Již od roku 2017, jako odpověď na zmíněné ruské aktivity na Ukrajině, byl vyslán útvar námořní pěchoty USA v síle 330 vojáků na tzv. cvičení, které je prováděno ze základny Vaernes v severní části Norska, asi 240 km od hranice s Ruskem. Odpovědí Ruska bylo, že na Norsko namíří své strategické rakety. Norsko se prý tak může „vlastní vinou“ stát terčem jaderného útoku. To je rétorika výhružek, kterou známe i my, kdy jsme debatovali s USA o možném umístění radaru protiraketové obrany na území Brd. V červnu tohoto roku, oznámila norská vláda, že požádá USA o navýšení počtů až na 700 vojáků. Tento kontingent by měl být na základně v Setermoenu v oblasti Tromsu, což je 420 km od hranice s Ruskem. Výrazem obav o tento severomořský region je i oznámení Velké Británie, že přesune do oblasti severního Norska svých 800 vojáků a že v severním Norsku hodlá vybudovat svoji vojenskou základnu. Cvičení Trident Juncture v Norsku, které je největším cvičením NATO od roku 2002, je skutečnou demonstrací síly a odhodlání států NATO bránit své zájmy. Cvičení se účastní až 45 tisíc vojáků, 150 letounů, 60 plavidel a 10 tisíc vozidel všeho druhu včetně tanků a obrněných transportérů. USA na cvičení vyslaly svoji letadlovou loď Harry S. Truman. I když není řečeno, proti komu bude cvičení zaměřeno, logickým jediným „příjemcem“ této demonstrace je Rusko. Cvičení proběhne od 25. října do 7. listopadu ve střední a východní části Norska, na pobřeží Baltského moře a severní části Atlantského oceánu. Do prostoru cvičení bude zapojeno i teritorium Islandu a vzdušný prostor Finska a Švédska. Tohoto cvičení se zúčastní i poměrně silný český kontingent 200 vojáků ze Strakonic.

Reakce Ruska byla jako obvykle. 11. října Rusko provedlo cvičení s odpalem balistických raket mimo jiné z ponorek v Barentsově moři, které omývá břehy severního Norska. Podle sdělení ruského ministerstva obrany byly prověřeny i schopnosti dálkových bombardérů, které odpálily střely s plochou dráhou letu. Jednoznačný vzkaz že Rusko je připraveno k ochraně svých národních zájmů i silou.

Cvičení v Norsku není jen prostým cvičením, ale svojí účastí se podílíme na formování jednotného postoje vůči rozvíjejícímu se riziku budoucího možného konfliktu. Stojí nás to hodně sil. A nejenom nás. Na rozdíl od té minulé války – války proti terorismu - to neznamená jen poslat kontingent vojáků někam daleko od ČR, ale najít i komplexní postoj reprezentující všechny segmenty společnosti. Není to jen otázka řešení migrační krize a boje proti teroristickým organizacím. Je to najít vyváženou a silnou pozici strategického významu, která se nezmění na několik dalších měsíců či let, ale provede ČR složitou dobou příštích desetiletí. Samozřejmě že součástí tohoto je i kvalitní armáda.

Měly bychom si být vědomi, že vedle nám „dobře známého“ Středního východu, Afghánistánu či Mali, postupně vzniká staronový bezpečnostní problém v severních oblastech Evropy a Severního ledového oceánu a že se nemusí jednat jen o poměřování si svých schopností. Ve hře je až příliš – budoucí schopnost ovládat ty, kteří již nebudou mít kde koupit ropu nebo plyn a tudíž ne v nedohledné budoucnosti mít exklusivní postavení, ve kterém si lze diktovat podmínky. Pohledem na mapu bychom si měli také uvědomit, o jaký prostor se jedná a jak spolu s Čínou Rusko vytváří oblouk vojenských hrozeb od Jihočínského moře (západně Vietnamu) až po oblasti Barentsova moře severně Norska.

Autor: Jiří Šedivý | čtvrtek 25.10.2018 19:37 | karma článku: 21.28 | přečteno: 745x

Další články blogera

Jiří Šedivý

Ukrajinu pravděpodobně čeká další zklamání z neúspěchu na bojišti

Není to tak dlouho, co drtivá většina analytiků předpovídala kolaps ruské obrany a spektakulární vítězství ukrajinských vojsk v nejdříve jarní ofenzívě 2023, a pak když nezačala brzy na jaře, letní ofenzívě. Opak se stal pravdou.

14.1.2024 v 16:20 | Karma článku: 41.38 | Přečteno: 7983 | Diskuse

Jiří Šedivý

Ukrajinci se nesmí držet sovětské doktríny, jinak bude vítězství velmi bolestné

Od konce minulého roku probíhá diskuse o tom, kdy a jak bude účinná jarní ukrajinská ofenzíva. Až nelogicky optimistické názory deformovaly skutečný obraz stavu ukrajinských vojsk k takové ofenzívě připravených.

25.7.2023 v 12:30 | Karma článku: 26.37 | Přečteno: 1062 | Diskuse

Jiří Šedivý

Válka o Ukrajinu v lednu nebude

Zaručené zprávy z úst některých politiků ale i vojáků o tom, že Rusko v lednu napadne Ukrajinu jsou neuvážené a situaci jen zhoršují. Tím vlastně nahrávají ruskému vládci Putinovi.

25.12.2021 v 9:55 | Karma článku: 27.83 | Přečteno: 1511 | Diskuse

Jiří Šedivý

Příliš výbušná krize na běloruských hranicích

Krize na východním křídle Severoatlantické aliance se dostala do nové fáze. Se zneužitím migrantů si zatím neumíme efektivně poradit.

29.11.2021 v 9:00 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 607 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 28.28 | Přečteno: 462 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 26.59 | Přečteno: 1390 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 453 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 15.28 | Přečteno: 265 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.96 | Přečteno: 681 | Diskuse
Počet článků 57 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3371

Armádní generál v záloze, někdejší náčelník generálního štábu AČR a velitel českého kontingentu IFOR (Bosna a Hercegovina).

Seznam rubrik

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...